Struik 006

operaci s provazcem^{1 2 3}; slovo „line“ je odvozeno od „linen", coź zase ukazuje na spojeni prvych geometrickych poj-mu s tkalcovskym remeslem. To była jedna cesta, v niź se rozvijely geometricke pójmy.

U neolitickeho cloveka se rozv!jelo rovneź źive citeni pro geometrickou ornamentiku. Paleni a zdobeni hrnćir-skych vyrobku, spletdni rohożi, propletdni kosił a latek a pozdejśi zpracovanl kovu nutilo vyrobce, aby se zaby-val vztahy utvaru v rovine i v prostoru. Pri rozvoji geo-metrfe se zde jiste uplatnily take vyrazove prvky tance. Ornamenty mladsi doby kamenne hyri mnohonasobnym użitim shodnostl, symetrii a podobnostl. V techto obraz-cich se mohly uplatnit tez ciselne vztahy jako jisty pred-historicky tvar vyjadrujici trojuhelnikova cisla nebo jind znSzorneni „posvatnych“ cisel.

obr. 1

Se zajimavymi geometrickymi vzory, ktere se vyskytly v hrncirstvi, pletarstvi ci kosik§rstvi, se Ctenar v literaturę jiź jiste setkal. Nalezneme je na neolitickych hrncir-skych vyrobcich- v Bosne, na umeleckych predmetech nejstarsich obdobi Mezopotamie (viz obr. I)⁴ na hrncif-skych predmetech egyptskeho preddynastickeho obdobi

obr. 3

1

   Jmeno „rope-stretchers" (recky „harpedonaptai", arabsky „massah", asyrsky „masihanu" znamenś vźdy napinać pro-vazce) se spojilo v mnoha zemich s prizviskem muźu za-byvajiclch se merenim. Viz S. Gandz, Quellen und Studien zur Geschichte der Mathematik I, (1930), str. 255-277.

2

   W. Lietzmann, Geometrie und Praehistorie, Isis 20 (1933),

3

str. 436-9.

4

12