Struik 036

Poznamenejme jeste k 5inskś matematice, że ji nelze povażovat za nejaky izolovany jev, jako je treba mate-matika Mayu; jejl vedecke styky jiste existovaly od doby dynastie Chan, tj. v poślednich dvou tisiciletich. fteckS, indickS a pozdeji arabska veda ovlivnily vedu v Ćine, tento vliv byl ovsem oboustranny. Uż jsme se zminili o hodnote, kterou pro it nalezl Liu Hui, ktery byl pravdepodobne ovlivnen studiem Archimeda. Podobny vy-sledek se -objevil o neco pozdeji v dile ucence Cu Ćchung

355

Ti (430—501); była to aproximace¹ % = -. Dilo to-

113

hoto matematika je vlastne z doby, v niż se rozviji pozdne alexandrijskś veda. Za dynastie Tchang (618—907) dostały dosavadni velmi obsahlć matematicke poznatky pevny tvar v jiż zminenych Deseti klasicich.

Matematika se ddle rozvijela za dynastie Sung (960— 1279); za mongolska dynastie, kterS nastupuje koncern 13. stoleti, były ve!ke casti Asie a Evropy pod stejnou politickou nadvlśdou. Tak se dosahlo primeho kontaktu ćinske, indicke, islamske, latinskó a recke kultury. Z matematiku doby dynastie Sung se zittinme alespoń o Ćchin Tiu Sao, Li Je a Jang Huei (13. stoleti). Systemy rovnic były reseny jiż zminenou maticim podobnou me-todou, pri niż była pripustnś i zapornś cisla. Rovnice vyssich stupnu se ćasto resily transformaci korenu 1

(x = y + a, x = —) a metodou dnes zvanou Hornerovo

y

schema. Tak napr. Ćchin Tiu Sao resil touto metodou rovnici

x⁴ — 763200 X² + 40642560000 = 0.

V dile Jang Huei nalśzśme poćitśni s desetinnymi zlomky 24,68 x 36,56 = 902,3008.

Ve svó poctńrskś zru2nosti snesou SinSti matematici srovnśni s matematiky islźmskymi, kteri od nich tśż mnoho znałosti prijali: Hornerovo schema a desetinne zlomky nalezśme (jak uż jsme se zminili) pozdeji v kni-hach al-Kaśiho ze Samarkandu².

75

1

¹⁸ Tato hodnota pro * mOże byt odvozena z hodnot użfva-nych Ptolemaiem a Archimedem:    = -f*1 •

Tato hodnota, kterS vyjadfuje pribliżny ziomek v rozvoji * do retezoveho ziomku, se mnohdy nazyvś „Metiovou hodnotou“ po alkmaarskem starostovl Andriaenovi Anthoniszovi (1584) pochśzejiclm z Met a użlvajlclm prlzvisko Metius.

2

Srv. A. P. Juskević, O dostiżenijach kitajskich uSonnych v oblasti matematiki, Istoriko-matem. issledovanija VII, 1955, str. 539 — 572.