-
SlaUr 1.147 avm
Suufr '■ 145 rrum
Lze pfedpoklldat, że zvonovity typ patfil k typum, jejichż produkce była velmi bohatl. SvŹd£I o tom rażby s yyćnćlkem do mincovnfho okraje, na nich?, je patrnć postupnć opotfebovlnl pffsluSnćho razidla. DalSI doklad o rozsuhlć rażbć zvonovitćho typu, ktery pfinlSI starokollnsky ndlez, spoć!vl v użlvlnl pjSti variant rubnfch razidcl ve spojeni s tymiż razidly lfcnfmi. U/.kć vzljemnć propo-jenl riiznych yariant lfcii a rubli zvonovitćho typu lze pak povażovat za svćdcc-tvf nejen o rozsahu tóto raźby, ale tóź ojej! rclativnl soućasnosti.
DalSI statóry starokollnskćho nllezu dćllm podle llcnlch obrazu na typ pra-voiihiy, lichobćźnIkovy, ovllovy a ćtyfdhelnIkovy. V5echny tyto typy maj! jeden vyrazny spolećny znak, ktery patrnć mćl urćity konkretni vyznam: na rubli na paprskovć ćlsti obrazu nlpadnou kulićku, kterl mlvl bczvadny tvar i v pripa-dech, kdy na ostatni kresbć jsou rńznć zlvady.
TYP PRAVOl)HLV (stalńy ć. 144-162)
Zlkladem mincovn!ho obrazu, od nćhoź je odvozen nlzev celćho typu, je hlad-ky hrbol ve tvaru pravouhlćho ćtyftihelnlku, jehoź jeden vrchol je zaoblen. l)o-plńujlcl kresbu na nćm tvofI pouze nepravidelna plastickś ćlra, kterl se tlhne podćl zlkladny a pravć strany hrbolu a je spojeni s jeho pravym doi nim vrcho-lem (ć. 147). V teto poloze mńźe celi kresba alcspoń vzdllene pripomlnat siy-lizovanou hlavu. Za pfedpokladu tćto interpretace by vyznamovl strlnka llc-nlho obrazu pravouhlćho typu była v souladu s mySlenkovym obsahem vetsiny typó muSlovitych statćrń. Lic s obrazem pfibliźnć ve tvaru pravouhleho ćtyf-uhelnlku znlme v nćkolika variantlch, liSIcIch se velikostf.
Skupina I prayouhleho typu se sklldl celkem ze 14 statćrfi, na nichż mii-żerne pozorovat nejen postupnć opotfebovani llcnlho razidla, ale tćź opotfebo-vlnl razidla rubnlho, kterć se projevilo rozslrenlm stredovć jamky, vymizenlm jemnych ćar ncbo naopak zesllenlm vyraznćjślch. Kulićka na dolni polovine pa-prskovć ćlsti mincovn!ho obrazu prlvć v tćto skupinć mincl zachovlvl svuj tvai i v pHpadecli, kdy ostatni kresba je jiż znaćnć nejasnl a pośkozenl (ć. 145, 154). I kdyż kulićka dlvl rubnlmu obrazu na statćrech pravouhlćho typu specificky charakter, ostatni kresba nenl vyjimećnl. RubnI relićf je svym małym prilmć-rem, celkovym tvarem a zaoblenlm mincovn!ho obrazu, tyarem stfedovć jamky a polohou nćkterych paprsku analogii rubu statórfi s obloukem (srv. ć. 75). Lze
132]
proto pfedp* klśdat urćitou tyiohiu souvislost, avśak soućasne je tu jasne patrny zimćr mim i n, aby se statery pravouhlćho typu nejen na lici, ale 161 na rubu za-sadnć lllily « 1 typu s obloukem.
Kromć <i vcdenćho rubnflio obrazu, klery radlin do skupiny I, se na stató-rech pravoiihtóho typu vyskytuje tćź ponćkud odliiny relief (ć. 158), oznaćeny jako skupina II. Na tóto rariaiiić pulmćslc s horni polminou paprskovć ćasti tvo-rl zvy£en)? a nepferuśeny tflćtvrićkruh, stfcdova jamka pokryta vrisami je śirśl a tómćf splyvó s dolni polovinou paprskove ćisti, na nli leźf bezradne vymode-lorana kulićka. Na statóry tóto skupiny upozorńuji pfedevśfm proto, że patn k pomćrnć vz£cnym pnpadiim. kdy s novou rariantou rubu se nevyskvtujl pou-ze novć Ifcnf obrazy, ale tóź lic. kiery był ve spojeni jiź s pfedcho/I rariantou rubu. Tyż Heni obraz pravouhleho typu tak spojuje dra ponćkud odliśnc obrazy rubnl. Domnćnka, ie tu jde o dve vyvojovć laze tóhoż rubnlho razidla, je proto velmi pravdćpodobni.
TYP LICHOBĆŹNlKOVY (Uat/ry d 163-167)
Rażby, oznaćenć za lichobćinfkoty tvp. maj! jak llcnlm, tak rubnlm obrazem vztah k pravouhlćmu typu. Hrbol na Uci je mały a hladky; pravouhlćmu typu se podobi pfedevślm rarianta, na niż jedna strana hrbolu nema ostrć obrysy, nybrź povlovnć precha/I do mincovniho okraje (ć. 165). Druha rarianta mi na lici mały hrbol ve traru lichobćżmku u . i'i3). ktery se ćastećnć podoba obrazu na statórech typu ćtyfuheln!kovćho. LT lichobćżnfkoveho i ćtyruhcln!koveho typu na lici postradime doplfiujlcl kresbu, kiera hrbolu pravouhleln» typu dodi-vi charakter stylizorane hlavy.
Rubnl obraz na statórech lichobe2m'kovćho typuje spojeń s obrazem na rażbich pravovihtóho typu jednak prostrednictvfm sve nejvvi uznejSf slożky, ku-lićky, umlstćnć na pravy dolni kradram ohiazu. ajednak ziv.hnfnini paprskove ćisti obrazu, kteri podobnć jako skupina 11 pravoiihleho typu mi też horni po-lovinu zdviżenu a dolni naopak velmi plochou, tómćf sphrajlcl se stfedovou jamkou (ć. 165). Na rozdll od pravouhleh<i ivpuje rubnl mincovm' obraz znaćnć velky, nebot pokryvi tómćf celon płoch u sii iżku.