71802 scan0054

•    Neurcity ćlen muzskeho rodu pred S + souklaska (s nećiste) nebo pred Z md tvar im o.

Neurcity Ćlen una pred samohldskou ztrdcikoncove a a nahrazuje ho apostrofem: un’/sola.

•    Neurcity ćlen oznaćuje osoba nebo vec blfze neurćenou, o m'z se dosud nemluvilo (tam, kde bychom v ćestine mohli doplnit „nejaky, jeden, jaky-si“.)

E una ragazza.    Je to (nejakd) dfvka.

E un ragazzo simpc/tico.    Je to sympaticky chlapec.

Neurcity ćlen stojf velmi ćasto ve vetdch uvozenych v ćestine „je to... “ Ysimnete si, ze ćeske „to“ se v teto vaz.be do italstiny nepreklddd; podobne: Che cos’e? Co je to?

Chi e?    Kdo to je?

3. Koncovky podstatnych jmen

e un ragazzo -O    e una ragazza    -A

e un signore    -E    e una nave    -E

4_ł

4. Koncovky pridavnych jmen

Pndarnd jmena

a) rozlisujf rod:    e un ragazzo beli o e simpatico -O

e una ragazza bella e siinpc/tiea -A

b) maji stejny tvar pro oba rody:

e un ragazzo

——¹    gentile e elegante -E

e una ragazza

5. Zapór

E un aereo moderno? E un signore gentile?

No, non e No, non e

moderno.    Ne, nem' modemu

gentile.    Ne, nem miły.

• Zdporova ćdstice no stojf vz.dy samostatne, non se vdze na sloveso ćijine slovo.

6. Essere byt						1
/o	sono	a Praga	noi	siamo	a Mi lano	■
pi	jsem	v Praze	my	jsme	v Milane
(II	|sei	italiano	vo\	siete	di Venezia
IV	jsi	Ital	vy	jste	Z Bendtek
l//i on	.......... e	di Roma	loro	sono	a Padova
L i ona	je	z Rima	oni ony	jsou	v Padove

• Osobni zajmena i o, tu, lui, lei, noi, voi, loro se uzivaji pouze pri zduraz-nenf, podobne jako v ćestine.

Ve spisovne a knizni italstine se pro 3. osobu uzivaji take zajmena

v jednotnem cisie: egli, ella = pro osoby    esso, essa = pro veci

v mnożnem cisie:    essi, esse - pro veci i osoby

7. Zdvorilostm oslovem

I-ci

l.ei

italiano?    Vy jste Ital?

ceca, signorina?    Vy jste Ceska, slećno?

# ()slovujeme-li jedna osobu, ktere vykame, uzivdme osobni zdjmeno lei (pro muzę i pro zenu) a slovesny tvar ve 3. osobę jednotneho cisi a.

Srovnejte:

di Torino. di Praga.

Lei

Ragazzi,

e

siete

di Torino, signore?    Si,    sono

di Praga?    Si,    siamo

# V mnoznem cisie se zdvorilostni osloveni uziva jen v oficialnich proje-vech; ćasto se v nem obrać ej i na zdkazniky ćisnici ći prodavaći. V tomto pripade oslovujeme zdjmenem loro a 3. osobou mnozneho ćisla:

Loro sono di Firenze, signori? Jste z Florencie, pdnove?

Osobni zajmena se pri zdvorilosttum osloveni mohou psat s velkym i małym pismenem. V teto neelmici budeme pro vets( srozumitelnost pouz.i'vat velkci ptsmena.

• • • POZNAMKY

n) Postaveni pndavnych jmen

E uno studente intelligente.    Je to inteligentni student.

E una ragazza elegante.    Je to elegantm d(vka.

Pndavnd jmena staj i vetsinou z.a podstatnym jmenem. Dale viz lekce 3. h) Elizę (= odsouvam) koncovych samohlasek pred slovem zacfnajicun samohldskou je vzdy z.nacena apostrofem; pouzJyd se u ćlend: un’isola, l /sola (i kdyz se nyritsetkavdme i s tvary bez eliz.e: una /sola).

21