38865 S5001863

41/ Archeologlcky vyzkum brńny D oppida na Zśvlstl. V popredi rekonstrukce apodni ćśstl Celni zdl hradby, v nśsypu stopy po vo-dorovnych trśmcich. Podle L Jansovó — Keltlsches Oppldum Zóvist, Archeologickó rozhledy XXIII, 1971, tab. I.

v nlinitśm nćispu, ktery prilćhal z vnltr-ni strany na ćelnf zecT (obr. 41 a 42).

Typickym prvkem keltskś pevnostnl architektury je tzv. kle§fovity tvar bran 8 dovnitf zalomenymi kridly (obr. 42).

Takto vystavdnd brśna vytvśrela vlastn§ jakousi chodbu, ovlśdanou zezhora drevdnou konstrukci a ze stran pfileh-iymi kfldly brńny. To umożftovalo obrdncOm kontrolu celśho pHstupovś-ho prostoru.

I kdyź ćśst vnitrnlho prostoru oppid nebyla pravd§podobn§ stśle obyvśna a slouźila v pflpadd nebezpeći jako Oto-óidtd pro obyyatele okoli a Jejlch stśda, pfevySuJf keltskś oppida svou rozlohou mnohdy rozlohu st?edovdkych móst. Pfltom zśstavba na oppidech była pld-novltd a jednotllvó ćdstl areślO były vy-hrazeny objektOm kultovn(ho, Pemeslnś-ho nebo zemdddlskśho charakteru, kte-_r6 były rozłożony podle sltś komunlka-ci (obr. 43).

Ohromny rozsah stavebnlch pracf, spojonych s vybudovśnlm tdchto pev-nostł, jejlch organlzaónl uspofddśnf i charakter ndlezO jsou $vddectvlm to* ho, że keltskś oppida nemohla vznik* nout v krśtkdm óasovśm useku pouze z obrannych dOvodó. Vznik oppid je vysledkem plynuldho vyvoje latśnskó kultury, jejlch ekonomlckych a socłil* nłch faktorO. To doklddś I poloha oppid na obchodnlch cestdch, bllzkost łi?u?⁸tŁ*^{ch loł},^{laek (z,ata}- źeleza, grafomani*? oppidech se koncentrovala remeslnd vyroba, jak o tom svdd6l odleży z odvdtvi metalurgie, hrnćlfatvi, emailórstv(, skldfstvl, koldfstvl, bednśr-stvi, mincovnictvl. NAIezy velkdho mnożstvl vyrobku tdchto odvdtvl społu s ndlezy mincl sv6dćl zśrovert I o ob-chodnlm a trżnlm poaldnl oppid.

Nejvyśśl poloha na ZAvlstl — akropole była v ćasnd latónskóm obdobl vyhrazena kultu a i z pozdnd latdnskd-ho obdobl pochńzl ndlezy objektO s pravddpodobn& kultovni funkcf.

Prudky ekonomicky vyvoj latdnskd kultury zpdsobil hlubokd zmdny i v kelt-skd spoiećnosti a projevil se mimo jlnd i ztrdtou pozie puvodn( vojenskd aristo-kracie ve prospdch rodlcl se oligarchie. Takd samotnd rażba mincl se nut* nd musela opirat o dostatećnś silnou politickou moc, zarućujfcl stabllitu min-covn(ho systemu. Sidła tdchto novych vlddcu buda archeologicky vyzkum zd-konftd hledat uvnltf tdchto opevndnych center.

Z pfehledu zjiśtónych skutećnostl vy* plyvd, że keltskś oppida plnila nejen obrannou funkci, ale i funkci sprdvnlch, kultovnlch, obchodnlch, yyrobnlch a trźnlch stfedisek,

Vynikajfcf urovert cMlizace oppid mOżeme dokumentovat ndkolika soubo-ry nślezu

# e •

vyroba

malovane

keramiky • e

Vrcholem vyvoje pravdkd keramiky je pozdnd latdnskd malovand keramlka mfsovltych, lahvovitych 61 vej6itych tva-rO. Je zdobena pozitivn( nabo nagatiynl malbou v 6ervend, hnddd, bilo 61 ćemd barvd, vyjime6nd je zdobena rytfm vo* dorovnych ryh 61 vlnovek. Charakter malovand vyzdoby je geometrlcky, Vy-zdobu tvofl jednoduchd pśsy nebo pisy elożend z mflżek, iachovnlc a kilka* tek.

In

r/l I i 1