35044 sejmout0074

Pro cele insolvenćm rizeni pak plati nektere obecne zasady, jako je roynost postayenf a moźnosti yćritelu, ochrana prav yćritelu nabytych v dobre vlre jeśtć pred insolvenćmm fizenim, zakaz postupu yćritelu mimo rasolyenćni rizeni a konećne zakaz neoprśvnenćho zvyhodhovani, resp. znevyhodhovanl jednotliyych yćritelu. Na tyto zasady je tfeba pamatovat at’ uź v postaveni upadce ći v postaveni yćfitele a to nejen kvuli spravedlivemu prubćhu insolvenciuho rizeni ale take proto, źe poruśoyśni tćchto zasad muźe naplnit skutkovou podstatu nektereho trestneho ćinu dfive, neż si to staćime uvćdomit.

Pro samotne rizeni je nutno znat subjekty insolyentniho rizeni, tedy subjekty, kterć se na nem podileji. Jiż zname upadce jako subjekt zakladrri. Dale to budę tzv. insohenćni soud (neni tfeba se lekat, nejedna se o dalsi zvlastni samostatny soud, je to proste soud pred kterym insohentni rizeni probiha)₉ yeritele, insoh enćni sprśyce a take to mohou byt statni zastupitelstvi a likyidator upadce.

Upadce je nam znam, stejnć tak vime, co je insolventni soud. Jakym zpusobem se pak v rizeni objevil insolventni spravce? Seznam insolyenćnich spravcu vede Ministerstvo spravedlnosti. Do tohoto seznamu jsou zapsany fyzicke osoby, resp. i vefejne obchodni spolećnosti jako osoby pravnicke. Tyto osoby musely splnovat pro zapis do tohoto seznamu nektera specificka kriteria a v praxi nalezneme osoby, jejichź zpusobem podnikam (obżivy) je yyhrade cinnost insolvenćniho spravce. Vkonkretnim pfipade pak konkretniho insolvenćniho sprayce ^-^rze seznamu insolyenćnich spravcu - urći insohenćni soud. Insolvenćni soud samozfejmć nerozhodne pouze o urćeni msolvenćmho spravce ale take o samotne podstatć veci, tedy rozhodne o zpusobu reseni upadku (viz. vyse), resp. muźe takć rozhodnout, źe dłużnik v upadku nem.

Po te, kdy je yyhlaśen upadek upadce, insolvenćmm soudem je jmenovan insolvenćm spravce, a poćinaji se prihIaśovai jednotlivi yeritele. Vefitele maji z dobrach praktickych duvodu sve ventefeke organy. Jsou jimi schuze yćritelu, yeritelsky yybor nebo za situace, że veritelu je menć neż padesat, mohou si nami sto yyboru zvolit zastupce yćritelu. Hlasovaci pravo na schuzi yćritelu maji yeritele ktefi se schuze zućastnili, pritom ale plati, źe Mas}' jsou poćitany podle yyse pohledavek yćritelu.

Dłużnik se muźe v urćite (pomeme kratkę/ dobę C nebo 15 dnu po podani insohenćniho navrhu) foranit podanim narrhu na yyhMieni moratoria. V pfipade moratoria pak nelze yydat rozhodnuri o upadku. Moratorium muźe tn at nejyyse tri mesice plus tncet dnu a velmi zjeónoduśeae bycbom snad mohli nci. źe moratorium jeŚte dava dluznikovi śanci reśit siruaci akntnć hrozieiho upadku ylastnimi ukony, ylastnim postupem dłużnika.

Paklize je vśak samotne insohenćni rizeni żaka jeno. jsou s nim spojeny velmi zavaźne ućinky. Zapamatujme si ałespoń ryso:

- predne yeritele nemohou podavat standardni snndni żałoby k uplatnćni syych pohledayek ale museji podavat prihlaśk} do insohenćniho rizeni — jedna se zaroyen o poyinnost i o pravo, yeritele dokooce mohou podavat prihlasky jeśte pred zyefejnćnim vyzvy k podavani pfihlaśek/