sejmout0031

Spolećne jmćni manźelu tvofi majetek nabyty nekterym zmanźelu nebo obćma manźely społećnć za trvani manżelstvi s vyjimkou majetku ziskaneho dedictvim nebo darem, dale s vyjimkou vćci sloużicich podle sve povahy osobni potrebe jen jednomu zmanźelu (napf. odćv, obuv, kosmeticke potfeby atp.) a snćkterymi dalśimi vyjimkami (viz odkaź dale). Soućasti spolećneho jmćni jsou i zavazky, ktere vznikly nekteremu zmanźelu nebo obćma manżelum spolećne za trvani manźelstvi općt s urćitymi vyjimkami. Podrobnosti ohlednć vymezeni obsahu spolećneho jmćni manzelu nalezneme v §143 obćanskeho zakoniku, ktere bychom meli podrobne nastudovat. V prubćhu manźelstvf muźe dojit k rozśifeni nebo zuźeni rozsahu spolećneho jmćni manźelu (dohodou uzavfenou ve formę notdrskeho zapisu nebo soudnim rozhodnutim). Zanikem manźelstvi zanika i spolećne jmćni manźelu (spolećne jmćni manźelu zanika i nćkterymi dalśimi mene ćastymi zpusoby - napf. prohlaśenim konkursu na majetek jednoho z manźelu). Po zaniku spolećneho jmćni manźelu muźe byt (v nćkterych zvlaśtnich pripadech musi byt) provedeno jeho yyporadam, a to zpravidla dohodou nebo soudnim rozhodnutim. Zvlśstm zpusob yypofadani spolećnćho jmćni manźelu nastava v nćkterych pfipadech pfimo ze zśkona uplynutim stanovene doby - k tomu viz § 150 odst. 4 obćanskeho zakoniku.

K problematice vlastnickćho prava a drźby je tfeba orientaćnć nastudovat ustanovem §123- §151 obćanskeho zakoniku.

5.2. Zśstavni pravo

Zastavni pidvo-yyznam a vymezem

Zastavni pravo je vyznamnym instrumentem slouźicim k zajiśtćni pohleddvky. Vznika nejćastćji na zakladć pisemne smlouvy, nćkdy rozhodnutim prisluśneho organu nebo jinym zakonem stanovenym zpusobem. Jestliźe je pohledavka zajiśtćna pravć zastavmm pravem (ke vhodnć zvolene vćci) md vćritel pomćmć velkou miru jistoty, źe jeho pohledavka budę zaplacena, a to i v pripade, źe dłużnik nebude ochoten nebo beźnymi prostfedky schopen svuj dluh zaplatit. Je tomu tak proto, źe podstatou zasta\Tiiho prava je opravnćni vćritele v pripadć, źe dluh neni radne a vćas spłaceń, uspokojit pohledavku z vyteźku zpenćżem veci zastavenć (nebo jineho predmćtu zastaw). Zastavu lze zpenćżit na navrh zastavniho vćritele prodejem ve vefejne draźbć (ta probiha podle zakona ć. 26/2000 Sb., o vefejnych draźbdch, ve znćni pozdćjśich pfedpisu) nebo soudnim prodejem zdstavy podle zakona ć. 99/1963 Sb., obćansky soudm rad, ve znćni pozdćjśich pfedpisu (zde je zdstava take fakticky prodavana v draźbć, ktera je svou povahou vefejna, avśak pravidla jsou mimć odliśna od tzv. vefejnych draźeb).

Zastavou mohou byt movite i nemovite vćci, cenne papiry, obchodni podily a nćktere dalsi majetkove hodnoty.

Spolehlivost zastavniho prava je do znaćne miry dana tim, źe zastavni pravo ze zakona pusobi vući każdemu pozdćjśimu vlastniku zastavene veci (popf. jine zdstavy), nestanovi-li zakon jinak. To znamend, że vlastnickć prdvo kpfedmćtu zdstavy sice muźe pfejit na jinou osobu, neź je puvodni vlastnik, ktery dal urćitou majetkovou hodnotu do zastavy, avśak oprdvnćni vćfitele nechat tuto zastavu prodat (pokud jeho pohleddvka zajiśtćna zastavnun prdvem neni fddnć a vćas splacena) zustava zachovano.

K problematice zastavniho prdva je tfeba orientaćnć nastudovat ustanoveni §152 -§174 obćanskeho zakoniku.

32