č 2 2 22

korpus. Docenem jeho prvotniho vyznainu vede pak i k pochopeni toho, że jeho budouci studium a śiroke vyużivani znamena skutećne novou epochu v lingvistice, novy zpusob vyzkumu jak co do kvality a povahy dosahovanych vysledku (zahrnujici do znaćne miry poprve i ve vede obecne nutnou możnost verifikace, srov. Svart-vik, 1992a; Cermak, 1993), tak ovśem i podoby a povahy metodologie prace s nim; sve dusledky budę mit i pro filozofii pnstupu k jazy ku vubec. Uż na samotnem zaćatku tu tesne spolupracuji lingviste s matematiky a odborniky v komputerove vede a nove problemy a cile, ktere se vynofuji v prubehu prace, si vyżaduji a bu-dou vyżadovat zcela nove zpusoby reśeni a exaktnejśi metodologie, użite techniky a nastroje. Rostouci vyznam tu nabyva lingvisticke modelovani a statisticke metody, propojovane do probabilitnich modelu, ale i „fuzzy“ logika apod. Lingvistika se prave aż v teto fazi stava i prakticky plne interdisciplinarm a nem pochyb o tom, że k dosavadmm disciplinam, ktere tu spolupracuji, brzy pristoupf i dalsi, jako je psycliolingvistika, sociolingvistika a neurolingvistika.

Prvm vyznamne zużitkovanl neocenitelneho a bezprecedentniho bohatstv( infor-maci ulożenych v korpusu se uż promitlo do rady kvalitativne zcela novych slovniku nekterych jazyku (srov. mj. Atkins, 1993), nem v§ak zdaleka jedine a do budoucnos-ti lze pfi vyużi'vani korpusowych dat predpokladat vyznamnou a plodnou spolupraci mezi jazykovedou a vśemi obory, ktere tak ći onak s jazykem pracuj! (a to jsou te-mef vśechny), protoże jazyk je nastrojem komunikace vśech a jeho poznam ajejf zkvalitnen! je take v zajmu vśech; nem v teto perspektive proto żadnou nahodou, że napr. Britsky narodni korpus sponzoruje britske ministerstvo prumyslu. Jazyk je vśak take odrażeni koiektivmho vedom! a kultury naroda, resp. komunity jeho nositelu a v tomto ohledu jeho hlubśf poznani muże v lecćem pfispet i oborum umeleckym, zvlaśte vśak literaturę.

Na kratkę historii korpusu (Aarts et al., 1990; Leech, 1991) je dobre videt, jak muże byt teżke byt doma prorokem a jak i takovi lingviste jako N. Chomsky (srov. Leech, 1991), dnes zabfedly do hlubin sveho materialove nezakotveneho a bezbre-heho mentalismu, nemusej! potrebu budoucnosti dobre odhadnout. Uż v r. 1962 se s despektem vyjadruje o jakekoli możnosti pfinosu korpusu rozvoji jazykovedy a poznani jazyka (mluvi o jeho pokrivenosti); tento jeho pohled snad mohl byt v te dobę ovlivnen tehdejśim relativne nizkym stupnem rozvoje poćitaću, ale zda se, że ho neopouśti ani v dobę soućasne, protoże se sam dosud o studium jazyka na dnes uż nepfeberne materialove nabidce dat nepokusil. Ve stejne dobę vyrazneho nastupu generativni gramatiky se naopak jini spisę potichu a skromne pouśteji do prvnich pokusu o korpusovy pristup ke studiu jazyka, protoże si uvedomuji, nakolik je dosavadni poznani a teoretizovani mezerovite a mnohdy i podlożene nedostateć-nymi daty; za skutećne pionyry tu lze povażovat kołem r. 1960 R. Quirka v Londyne s jeho Survey ofEnglish Usa.ge (z nehoż mj. vyrostla dodnes zrejme nejobjektivnejśi i nejvetśi rnluvnice anglićtiny) a Cecha H. Kućeru społu s Amerićanem N. Francisem, kteri vytvareji prvni elektronicky korpus anglićtiny (Brown Corpus, Kućera -Francis, 1967), dodnes ceneny a śiroce znamy, ktery se povażuje v dane oblasti za klasicky poćin.

Na rozdil od dilćich nebo pfileżitostnych użiti korpusu jako zdroje dat pro urćity lićel, reśerśi ći napr. slovnikovou aplikaci, kdy se ke korpusu mużou obracet jak

120

Slovo a slovesnost, 56, 1995