č 3 5 13

nicfch pusobicich v Ceske republice? Uvećena ćisła ukazuji, źe v zkouman^ch nadna-rodnich podnicich je podporovana pfedevsim asymetricka jazy ko va adaptace, ktcrajc orientovana ve prospech nemeckych, rakouskych a Svycarskych vlastniku a jimi vysla-nych nemecky mluvicich zahranićnich pracovniku. Predpoklady pro symetrickou adap-taci, ćesko-nćmeckou, resp. nemecko-ćeskou, vykdzalo pouhych 5 % podniku. Na druhe strane nelze prehlednout, ze v 16 % podniku se prosadil jiny zpusob podpory komunikaćni symetrie - stało se to zavedenim anglićtiny do funkce firemniho jazyka.

2.2.    Tlumoćeni, prekladóni

Ustanoveni (jakehokoli) firemniho jazyka vsak nevede automaticky k jeho uźivśni ve vsech komunikaćnich domenach, ve kterych v zajmu normalniho chodu podniku dochazi k interkulturnimu kontaktu. Nas vyzkum ukazał, ze v zkoumanych nadnd-rodnich podnicich se v kaźdodennim provozu objevuji (a ćasto jsou dokonce primo anticipovany) ćetne jazykove, resp. komunikaćni problemy. Ty jsou aktuślne reSeny pomoci tlumoćniku a prekladatelu a z dlouhodobejSiho hlediska organizovanim jazy-kovych kurzu (v pripade, że nektera mista v podniku jsou obsazena pracovniky bez dostatećne znalosti firemniho jazyka).

Jak uż jsme konstatovałi vyse, spolehani se na tlumoćniky a prekladatele je neadap-taćni strategie, jejiż podstatou je to, że zahranićni i domaci pracovnici setrvśvaji u sve-ho jazyka a nutnou komunikaci obstaravaji jazykovi profesionalove. V nasem pruzku-mu uvedlo 80 % nadnarodnich podnikó, że vyużivaji slużeb tlumoćniku a prekladatelu, v pripade velkych podniku je to dokonce 95 %. Nejde vsak samozrejme jen o to, kolik podniku tuto strategii aplikuje, ale takć o to, v jake mirę se to deje. 36 % podniku z tech, ktere uvedly, że vyużivaji slużeb tlumoćniku a prekladatelu, dale uvedlo, że musi v in-temi komunikaci poużivat tlumoćniky nebo prekladatele denne, a ti byvaji denne nasa-zovani i vic neż dve hodiny. Znaćny rozsah tlumoćeni a prekladani pri interkultumi komunikaci v nadnarodnich podnicich je dan tim, że domaci pracovnici dostatećne neovladaji nemćinu nebo anglićtinu, ale samozrejmć i tim, że jen velmi mało zahranićmch pracovniku ovlada će^tinu. Zatimco od domdcich pracovniku od urćiteho stupne zarażeni vyżaduje vedeni nadnarodnich podniku znalost alespon jednoho ciziho jazyka (nćmćiny nebo anglićtiny), disponuji zahranićni pracovnici jen zridka takov^mi zna-lostmi ćestiny, aby mohli rezignovat na tlumoćnicke nebo prekladatelske służby. Na§ vyzkum ukdzal, że neadaptaćni strategie se na individudlni urovni manifestuje daleko vice v pripade zahranićnich pracovniku neż v pripade pracovniku domacich.

2.3.    Jazykove kurzy

Jazykova neadaptace jc velmi nakladna a neni stoprocentne efektivni, nebofjazyko-vy profesional zpravidla plne neporozumi odbome problematice. Nadnarodni podniky proto podporuji adaptaćni nebo uniformizaćni strategie. To se deje tim, że obsazeni urćiteho pracovniho mista je spojeno s urćitymi jazykovymi pożadavky, kter^m musi uchazeć o misto vyhovet okamżite, nebo v urćitem ćasovem horizontu. Zajem na adap-

87

Slovo a slovesnost, 67, 2006