č 3 7 13

strukturovanvch.    ritcrakcnscii a ,, n as 1 c d n y eh ), zuc as trieric Jsmc pozorovali dcm

v administrativnich i vyrobnich prostor&ch podniku, shromażdili a analyzovali fadu pisemnych dokumentu. Vyber tohoto podniku nebyl motivovan tim, ze bychom chttSli analyzovat(a zde prezentovat) nćjakou vyjimećnou jazykovou, komunikaćm ći socio-kultumi situaci. ba naopak pri jeho volbe jsme se ridili.tim, że se chceme v6novat nć-mecko-ćeskemu nadnarodnfmu podniku, klery je „normalni⁴*, „v5edni⁴\ resp. typicky.?

Podnik vznikl v roce 1995 v jcdnom malem meste nachazcjicim sc v Ćeskć republice; jeho matersky podnik („centrala¹) sidli v jednom mesie na uzemi SRN. Protoźe pod-minkou provedeni vyzkumu było uchovani urćitć anonymnosti ziskanych informaci, ncbudcme lento dceriny podnik bliże lokalizovat a v dalsim textu ho budeme oznaćo-vat jen jako PODNIK.²

V PODNIKU je zamestnano necelych 2000 pracovniku a z toho je 10 pracovniku ze zahranići (vic neż polovina z nich jsou Nemci). Takto velky podnik je samozrejme slożitym systemem, ktery zde nemuzeme detailne rozebirat. V souladu s kvalitadvne orientovanym socialnim vyzkumem (Lamnek, 2005; Silverman, 2001) vyuiivame pri popisu organizaćni struktury PODNIKU kategorie samotnych informantu, tj. ty kategorie, ktere se jim zdały byt pro charakterizovani jazykove, komunikaćni a sociokultumi situace PODNIKU relevantni. Struktura PODNIKU, ktery ma zretelne vyrobni charakter, vypada v jejich terminech takto: dva reditele, vedouci ruznych odboru (napr. perso-nalniho, obchodniho), ruzne odbory (napr. personalni, obchodni), specialistć pracujici na konkretnich projektech, rnistfi a delnici. Dulezitou kategorii je „topmanagement“, ktery zahrnuje predevsim reditele a vedouci odboru (celkem asi 20 osob), a diferencia-ce na „bIuecollars“/„modre limećky⁴⁴, kterych je asi 1500, a „whitecollars“/„bilć limeć-ky“ (asi 500 zamestnancu). Pokud jde o umisteni zahranićnich pracovniku, z jedne po-loviny należeji do „topmanagementu⁴* a z druhe poloviny jsou projektovymi specialisty, resp. vedoucimi projektu. Podil zahranićnich pracovniku v „topmanagementu⁴⁴ je asi 1/4. Jeden z reditelu je Nemec (obchodni reditel), druhym je Cech (vyrobni reditel).

2.4.1. Firemnt jazyk

Deklarovanym firemnim jazykem koncernu je anglićtina. Toto je vsak pomeme no-va skutećnost. Jak uvadeji ćesti informanti zamestnani v PODNIKU, pred nekolika mało lety było możne vystaćit s nemćinou. Rada z nich take uvśdi, że s pnehodem Siemense do mesta zaćali oprasovat sve znalosti nemćiny (nikoli anglićtiny). V cele PODNIKU byli jeste nedavno dva nemećti reditele a ti pro użivani anglićtiny nemeli velke pochopeni. Anglićtinu si domaci pracovnici pfibrali jako druhy cizi jazyk aż po zmene ve vedeni PODNIKU. Sireni anglićtiny podporuje svou autoritou i nynejSi ćes-ky vyrobni reditel, jehoż anglićtina je vyrazne lepsi neż nemćina. Se svym kolegou, nemeckym obchodnim reditelem, komunikuje proto v pracovnim kontaktu anglicky.

89

1

   Tcprve dodaiećne jsmc zjistili, ic podniky Siemens se stały predmetem odbomeho zajmu, ktery jc ndm blizky (srov. Arndt - Siatę, 1997; Conradi. 1995).

2

   V r. 2004 skupinu Siemens tvoriIo na uzemi ĆR 23 spoleSnosti.

Slovo a slovesnost, 67, 2006