5134939434

Nasledujici kapitola ukazuje, że principy nothombovske estetiky maj i styćne płochy s poetickymi pożadavky, ktere prinesl romantismus. Zaliba v grotesknu a bizamosti społu s melodramatickym kontrastem spojuji jej i tvorbu s postulaty Hugovymi, ktery se jako jeden zprvnich programove snażil vyvazat poezii z idealizujicich tendenci a legitimizovat umelecke ztvarnćni odvracene stranky reality - banalitu, grotesknost a ohavnost. To vSe nachazi Hugo uż v kresfanskem umćni, ktere pojima ćloveka jako jednotu protikladu, bytost rozpolcenou mezi Bohem a zviretem. Hugo tedy poprve poćita s korelatem estetickych kategorii groteskna a vzneśena, na nichż Nothombova stavi. Na mnoha jej ich romanech lze dobre demonstrovat Hugovo pozorovani, że jista vlastnost ma vetśi esteticky ućinek, je-li dana do kontrastu se svym opakem. Roman Atentat je v tomto smyslu negativni parafrazi na Chram Matky Bóźi v Pariźi a traktatem o vztahu krasy a ośklivosti: Nothombova tu rozbiji romanticky mytus o krasne duSi uveznene v ohavnem tele - ohavny zevnejśek se tu snoubi s ohavnou duśi.

Nothombova duslednś stavi zapletky svych romanu na stretu dvou antagonistickych principu, jejichż dynamika ma nekolik poloh: postavy se k sobe maji jako rub a lic, jako negativ a pozitiv {Atentat, Antikrista), nebo se stretavaji v konfliktu, maji rozpolcene vćdomi (Muj soukromy nepritel) apod. Jejich interakce je vesmes katarzni, nebot’ extremy maji stejnou podstatu — 'rozbijeji hranice a dotykaji se absolutna, u Nothombove se snadno mćni ve sve opaky.

V nasledujici kapitole rekapitulujeme vyvoj teoretickych postoju k oSklivosti z Sirśi historicke perspektivy, abychom mohli prejit k pojeti soućasnemu. Zmińujeme platónsky idealismus, ktery ośklivost zcela vykazal ze sveta ideji, a stredoveke kresfanstyi, ktere ji ztotożnilo s hrichem a ućinilo z ni stigma zla. Nicmene uznani jeji zavażnosti vede k tomu, że stredoveke umśni je ośklivosti plne a obohacuje tak Skal u umeleckych vyrazovych prostredku o dimenze dosud nepoznane. Umeni 20. stoleti poskytlo teoretikum velke mnożstvi umeleckeho materiału pro zkoumani estetickych aspektu oSklivosti: jeji zobrazeni je tu daleko realistićtejSi, aż naturalisticke,

94