Struik 008

5. Tento strucny vyklad poćatku matematiky ukazuje, że historicky vyvoj vedy nemusi nutne prochśzet temi etapami, ktere se nyni uplatńuji pri vyuce matematiky. Vżdy< nekterym z geometrickych utvar(l, uź davno zna-mym lidstvu, jako treba uzlu a ornamentu, je venovdna plna vedecka pozornost aż v poślednich letech. Na druhe strane nektera z dnesnich elementarnich odvetvi matematiky, jako je graficke vyjadrovani nebo elementarni statistika, pochazeji z pomerne moderni doby. A. Speiser rikd o tom trochu drasticky: „Jiż zjevny skłon k zdlouha-vosti, ktery asi nutne lpi na elementarni matematice, svedći spisę pro jeji pozdni vznik, protoze tvurci mate-matik se r&d obraci k zajimavym a krasnym proble-móm“^u.

¹¹ A. Speiser, Theorie der Gruppen von endlicher Ordnung, Leipzig 1925, str. 3.

KAPITOLA 2.

STAR'? ORIENT

1. Behem 5., 4. a 3. tisicileti pr. n. I. na brezich velkych rek v Africe a Asii v subtropicke nebo skoro subtropicke oblasti Nilu, Tigridu, Eufratu, Indu, pozdeji Gangy, Chuang-che a jeśte pozdeji Jang-c’-tiangu rozvinuly se z ustalenych neolitickych spolećenstvi nove a pokro-kove statni formy. Pole leźici v povodi techto rek pfinaśela bohatou urodu, jakmile były preruśeny za-plavy a vysuseny moćaly. Udoli techto rek se tak mohla proti pouśtim, hornatym krajinam i okolnim rovinam pro-menit v raj. Cela staleti se take o to usilovalo; budovaly se hraze, upevńovaly brehy, hloubily kanały a na rekach se zakładały vodni nadrże. Ucelne hospodareni vodou vśak vyżadovalo spolecne nasazeni pracovnicłi sil ve velmi roz-sahlych oblastech a pritom v mirę vysoko prevysujici vsechno dosavadni usili. Vedlo to k vytvoreni centralnich spravnich organu, zrizovanych prevażne spisę v mestskyćh strediscich neż v barbarskych vesnicich drivejśich dob. Pomerne velky prebytek, ktery produkovalo zlepsujici se intenzivni zemedelstvi, vedl jak k zvysovani żivotni urov-ne vśeho obyvatelstva, tak take k vytvoreni mestske aristokracie ovladane mocnymi naćelniky. Vznikala cetna specializovana povolani: umelci, vałećnici, obchodnici, kneżi. Sprava verejnych staveb była vlożena do rukou skupiny uredniku, kteri s postupem doby rldili dopravu teźkych bremen, ovladali umeni vymerovani pozemku, do-vedli si poradit s uloźenim zasób potravin a vybirali dane. V zachovanych pisemnych dokladech jsou pożadavky spravy i mocenska pravomoc nacelniku zakonne stanove-ny. Prisluśnici byrokracie stejne jako remeslnici si osvo-jovali vełky rozsah technickych poznatku, zahrnujici i zpracovani kovu a lekarstvi. K temto znalostem nfiłeżelo take umeni pocitat a merit.

17