30. J. Á. Komenský a česká filozofie 19. a 20. století

• život, dílo, filozofický odkaz

• česká filozofie 19. a 20. století - periodizace, Krejčí, Tvrdý, Patočka, Fischer, Rádl,…

Jan Ámos KOMENSKÝ (1592 - 1670)

• Jan Ámos Segešnivnický, narozen na jižní Moravě (v Nivnici u Uherského Brodu)

• Komna u Bojkovic - místo narození jeho otce => odtud Komenský

• ve 12 letech osiřel => v 16. letech ovládá latinu => studia na škole Jednoty bratrské v Přerově a ve Strážnici - poslední biskup Jednoty bratrské, zde také dostává své jméno

• studuje na něm. evangelických univerzitách

• po studiích pracoval na školách Jednoty bratrské v Přerově a Fulneku (zde se seznamuje se svou budoucí manželkou, ta však při porodu umírá, děti umírají na mor

• nechtěl přijmout katolickou víru, proto 1628 emigruje do polského Lešna (působí jako pastýř církve, učitel a vytváří nové metody a pomůcky pro nápravu čes. školství)

• 1628 - 1656 pobývá v Lešně - podnikal cesty do Anglie, Uher, Švédska => byl tam zván vládou nebo panovníkem, aby reformoval tamější školství

• poznání znamená získávat moudrost, orientovat se ve světě

• chtěl sloučit teologii, filozofii a přírodovědu

• chtěl vytvořit univerzitní systém - pojmout co nejvíce duchovních proudů své doby

• nelíbí se mu dualismus v pojetí víry: katolíci x protestanti

• nelíbí se mu model odtržení člověka od přírody

• chtěl vytvořit 3 instituce:

1. sbor světla (colegium nucis)

• mozek lidstva (vědci, teologové, filozofové) - měli by vytvořit jednotný světový názor a šířit vzdělanost všem lidem

2. světová konzistoř církvi

• rozčilovalo jej, že se navzájem vybíjí synové Ježíše Krista => válečné konflikty jsou způsobovány náboženskými válkami

• měla sloužit jako prostředník ke komunikaci mezi křesťany a nekřesťany (židé,…)

3. parlament světa

• všemi mocemi vybaveni zástupci všech států, kteří by usilovali o udržení celosvětového míru (obdoba OSN)

Všemluva

• jazyk, kterým by se mohli všichni dorozumět (např. esperanto)

Vševýchova

• dialektika a reforma školství

• napsal náboženské a filozofické spisy, pedagogická díla, pansofická díla,…

• byl velkým diskutérem, setkal se osobně s Descartem, má přátele po celém světě

=> říká: „Společnost je špatná“ (v životě mají být dána pravidla)

• bezpráví a křivdy se dějí, protože není vzdělání a výchova (vzdělaní lidé poznají dobro a zlo, výchova slouží k úctě a lásce k druhým)

• usiloval o obecné dobro, o lásku k Bohu, o lásku k národu

• každý konflikt se má řešit mírovou cestou

• 1656 - 1670 žije v Amsterdamu v Holandsku, kde také zemřel => pohřben v Naardenu

Bernard BOLZANO (1781 - 1848)

• filosof, matematik, logik; matka Němka, otec ???

• nejvíce uznání získal v Čechách, kde žil, psal však německy

• podobně jako Komenský navrhuje reformu společnosti prostřednictvím vědy, která má sloužit lidskému pokroku

• věda má být založena na nezpochybnitelných zásadách, které mají být objektivní => tím byl oponentem německé klasické filosofie, ta zdůrazňuje subjektivitu (Kant, Hegel)

„Věta a sobě.“ - výrok, reaguje tím na Kant

• společnost by se měla uspořádat v duchu utopického socialismu = rovnost všech lidí, zrušení soukromého majetku, rovnoprávnost žen,…

O nejlepším státě

František PALACKÝ (1798 - 1876)

• hlavní povolání historik, politik

• kvalitní vzdělání, řada skvělých kantorů (Jungmann), nějaký čas byl vychovatelem

• stal se oficiálním historiografem (člověk, který se zabývá líčením dějin, popisem vývoje dějepisectví, či zkoumání určitého dějinného problému) království českého a historii zasvětil celý svůj život

Dějiny národa českého v Čechách a na Moravě

• až do roku 1526, začal německy, pak pokračuje česky

• => k Habsburkům se stavěl lehce pozitivně, byl zastáncem austroslavismu = autonomie Čech v rámci Rak-Uher., byl proti samostatnosti, protože by nás tak ohrožovali Němci či Rusové

• jeho pohřeb byl 2. největší v českých dějinách hned po Karlu IV.

• Palackého filosofie - úzce propojena s historií, byl dialektik (zakladatel Herakleitos) = svět je tvořen díky boji 2 protikladů (duch - lepší, vyšší x hmota - nižší, horší)

• Palacký vidí protikladné síly v náboženství, jako boj mezi katolicismem (hmota) a protestantismem (duch)

• duch je aktivní princip, hmota je pasivní, duch prostupuje pasivní hmotou a vytváří nové věci

• filosofie českých dějin = boj 2 protikladných sil - slovanský a germánský živel, jejich boj způsobuje vývoj dějin - Germáni = nedemokratičtí, agresivní, katolíci x Slované = prodemokratičtí => pouze Češi odolali Germánům, a proto mají mít výjimečné postavení v Evropě

• dle Palackého byli Češi nejvíce svobodní v jediném období - v husitství

Česká filozofie 19. a 20. století

• lze ji pomocí časového vymezení rozdělit asi do 4 skupin:

1. 1850 - 1890 (návrat k myšlenkám darwinismu, herbartismu, pozitivizmu)

2. 1870 - 1930 (marxismus a marxismus-leninismus)

3. 1920 - 1950

4. současnost

• lze ji pomocí směrů rozdělit:

1) pozitivizmus = rozvoj od 80. let 19. století

• František KREJČÍ

2) iracionalismus

• Ladislav KLÍMA

3) strukturalismus = od 20. let 20. století

• Jan MAKAŘOVSKÝ

4) filozofie vycházející z křesťanství

a) protestanti

• Emmanuel RADL

b) katolíci

5) fenomenologie

• Jan PATOČKA

1. 1850 - 1890

darwinismus

• evoluční teorie, v niž přirozený výběr hraje významnou roli

• boj o život, který eliminuje nejslabší jedince

• důraz na empirii, úsilí o založení vědy

• jako biologismus zneužit v nacionálním socialismu (podceňuje jedinečnost a hodnotu ducha)

herbartismus

• filozofické, pedagogické a estetické názory F. Herbarta

• oficiální filozofie na rakouských školách, převažuje až do počátku pozitivizmu

• základem všeho jsou reály, věčné neměnné

pozitivizmus (pozitivní filozofie)

• filozofie orientovaná na to, co je „faktické“, odmítá nadpřirozené a vyspekulované

• jeden z nejdůležitějších směrů moderní filozofie, jeho vznik lze chápat jako pokračování franc. osvícenství s důrazem na vědeckou racionalitu

• vyjadřuje význam vědy v moderní společnosti a reaguje na její problémy

• zakladatelem je A. Comte (věda je jediným spolehlivým prostředkem poznání, neboť nevychází ze smyslové zkušenosti)

František KREJČÍ - pozitivista

• český filozof, psycholog a etik

• spoluzakladatel 1. českého časopisu Česká mysl

• ovlivněn pozitivizmem Spencera (evolucionistické úvahy a názor na rostoucí míru lidské svobody v dějinách)

• budoval svoji vědeckou teorii na základě psychologie - předmětem jeho zájmu byla empirie

• základní otázka: Je transcedence poznatelná??? (transcedence = podstata světa, základ)

• => Krejčí předpokládá nepoznatelnost transcedence => odmítání metafyziky => metafyzické otázky vyloučeny (vědecké poznání totiž dle Krejčího nutně vychází ze smyslové zkušenosti a za hranicí smyslů je jen spekulace)

• v psychologii odmítal pojetí duše (pojem duše patří do filozofie), psychické jevy (emoce, vůle, představy, city) jsou uvědomělé reakce organismu

O filozofii přítomnosti

Filozofie posledních let před válkou

Josef TVRDÝ - pozitivista

• byl proti iracionalismu, odvolával se na Masarykův realismus

• filozofie je pro něj úsilí o jednotný světový názor

• zakladatel filozofie hodnot = axiologie - nauka o povaze hodnot, jejich místě ve společnosti a hodnotové struktuře

• „Svět je rozmanitou jednotkou, je vnitřně diferencovaným celkem.“

Logika

2. 1870 - 1930

• marxistický pohled - marxismus a marxistické myšlení v Čechách

• 3 fáze:

1. průkopnický socialismus - Pecka, Ladislav Zápotocký (převládá revoluční spontánnost)

2. 20. léta 20. století - tvoří se levicová orientace (sociální demokraté)

3. vytvoření opozice levice, která potlačuje myšlenky marxismu; lidé diskutují o české otázce (Masaryk - Česká otázka)

3. 1920 - 1950

Emanuel RÁDL (filozofie pocházející z křesťanství - protestanti)

• představitel Masarykova filozofického realismu - rozvíjel jeho myšlenky

• redaktor Athenea, člen České mysli

• proti pozitivizmu i iracionalismu (filozofie = provokativní kladení otázek a problémů, chce řešit aktuální národní problémy)

• důraz klade na mravní princip => staví do pořadí: věda - filozofie - teologie

• je proti šovinismu = nesnášenlivost vůči národním menšinám

• zastánce myšlenky entelechie (ve vitalismu) = nemateriální síla, která nám pomáhá v životu

• jediným jeho skutečným nástupcem je Patočka

Dějiny filozofie I., II.

Útěcha z filozofie

• propojil platónskou filosofii s křesťanstvím

• vše ve světě má nějaký smysl, nic není bezúčelné a nejdůležitější na světě jsou jakési morální hodnoty = nejvyšší morální hodnotou je dobro o sobě, tj. dobro jako dobro

Ladislav KLÍMA (iracionalismus)

• původně filozof a spisovatel, skončil však jako alkoholik, naprosto izolovaný od světa

• vycházel z Nietzscheho a Schopenhauera

• zdůrazňuje, že člověk má být izolovaný od společnosti, jen ten, kdo je sám, pozná svoji podstatu

• klíčové slovo je vůle - pomůže nám uvědomit si svou podstatu a tím pádem se stáváme

=> zastánce idealistického solipsismu - jedinou realistou je člověk a jeho vědomí

• „První jsem já, pak ostatní“ - existence světa je druhotná, závislá na vědomí vlastního já

• „Člověk je ve své podstatě zvířetem, až na pár výjimek“

Svět jako vědomí a nic

4. poválečné období

• snaha o marxizaci a regulaci nemarxistů

Jan PATOČKA (1907 - 1977)

• nejvýznamnější český filosof 20. století a vůbec

• společně s TGM osobnost evropského formátu, jeho učitelé: Edmund HUSSERL a Martin HEIDEGGER

• přednášel po celém světě, po roce 1948 zákaz činnosti až do 60. let (uvolnění poměrů) => činný až do roku 1968 => byl proti, nedovolili se mu zastavit činnost => mohl jezdit do ciziny

• jeden ze zakladatelů Charty 77 (Havel, Patočka, Hájek) => zemřel na následky výslechu, kdy ho vyslýchali ve spojitosti s Chartou 77 => na jeho pohřbu zatýkání odpůrců režimu

• fenomenolog (fenomenologie = věda o fenoménech (jevech), zabývá se tím, co se jeví, co je zřejmé)

• ovlivněn Husslerem, Finkem, Heideggerem, Jaspersem,…

Přirozený svět jako filosofický problém

• největší dílo české filozofie

• lidé musí filozoficky zkoumat svět, ve kterém žijí

• základní otázka - popsat svět a jaké v něm člověk zaujímá místo

• tvrdí, že je dvojí svět, ve kterém žijeme:

1) přirozený (zde myslíme)

2) moderní (zde žijeme)

• mezi dvěmi světy jsou jisté bariéry, které musíme překonávat, aby jsme oba světy propojili, aby se oba světy propojily

• člověk během překonávání bariér vykonává 3 životní pobyty - na jejich základech uskutečňujeme sami sebe:

1. sebezakotvení

• takový pobyt, kdy člověk nachází svoje místo ve světě = ostatní lidé jej přijímají mezi sebe

2. práce

• takový typ pobytu, kdy si člověk udržuje své místo ve světě a zajímá se jen o věci, které mu budou sloužit, které využije

• reprodukce existence (života)

3. sebenalezení

• člověk se dokáže přenést přes jednotlivé věci a vnímá svět jako celek

• Patočkova filosofie dějin - existují 2 období:

a) předdějinné období - mýty

b) dějinné období - filosofie

J. A. Komenský

Bolzanovo místo v dějinách filozofie

J. L. FIŠER (1894 - ???)

• literárně zaměřený, píše knihy

• první z levicových vedoucích studentského hnutí (kritizovali buržoazní demokracii)

• orientoval se kolem intelektuálů KSČ

• působil ve společenství Českoněmecká demokratická inteligence - snaha o sdružení více národností => nepohodlný, chtěl vytvořit tzv. jednotu filozofickou - spojit myšlenky české a německé inteligence, sdružit více národností

• ČDI chtěli vytvořit společnost pro současnou kulturu - 1926 je založena Fišerem

• ovlivněn Masarykem

• „Národ nesmí být stádem přežvýkavců, chce-li žít“

• „Národ se musí neustále vzdělávat“

• byl ovlivněn funkcionalismem (každý jedinec má ve společnosti určitou funkci, vazba částic celkem => z toho vyplývají různé vztahy

Základy poznání

Glosy o české otázce

4

---