Vzájemné vztahy mezi organismy

Trofické vztahy - způsoby výživy

• z hlediska výživy (trofiky, z řeckého trofé = výživa) dělíme organismy podle různých kritérií na několik základních metabolických typů:

1. podle formy přijímané energie

1. fototrofní - absorbují světelnou energii a přeměňují ji na chemickou (fotosyntéza)

2. chemotrofní - zdrojem E jsou různé chemické reakce (oxidace látek…)

2. podle schopnosti syntézy organických látek

1. autotrofní - schopny přijímat anorganické látky (především oxid uhličitý) a syntetizovat z nich látky organické (většina rostlin, některé bakterie, sinice, lišejníky + řasy, prochlorofyta) = producenti

2. heterotrofní - z oxidu uhličitého syntetizovat organické látky nemohou, získávají je z prostředí ve formě živin - z těl jiných organismů (živočichové, houby) = konzumenti, heterotrofní houby = reducenti - rozkládají mrtvou organickou hmotu

3. podle zdroje vodíku

1. litotrofní - vodík využívají z anorganických látek

2. organotrofní - zdrojem vodíku jsou organické látky

• tyto základní metabolické typy mohou být libovolně kombinovány

→ kombinace: • fotoautotrofní - provádějí fotosyntézu

• chemoautotrofní = chemolitotrofní (uhlík z oxidu uhličitého, energii

získávají oxidací látek

• fotoheterotrofní - některé bakterie

• chemoheterotrofní = chemoorganotrofní - buňky hub, živočichů,

nezelených rostlin a některých bakterií

• organismy autotrofní bývají většinou litotrofní, a naopak heterotrofové bývají organotrofní

• v rámci jednoho organismu lze často určité skupiny buněk podle trofiky řadit do různých typů; např. kořenové buňky rostlin jsou chemoorganotrofní zatímco zelené buňky listů jsou fotolitotrofní

1. fytofágové

• býložravci, živí se výhradně rostlinnou potravou

• fytoparazité - paraziti rostlin, drobní fytofágové žijící na rostlinách nebo v rostlinách, živí se jen malým množstvím rostlinné potravy (háďátka)

• mohou být přizpůsobeni na přijímání rostlinné potravy určitého typu: herbivora (na byliny), fruktivora (na plody), granivora (na semena rostlin)

2. zoofágové

• živočichové, kteří se živí živočichy

• dravec = predátor (káně), cizopasník (zooparazit) - živí se v těle hostitele

• karnivora = masožravec

• kanibalismus - požírání jedinců vlastního druhu, vyskytuje se vzácně, nejčastěji u dravých živočichů, u členovců někdy samička po spáření sežere samečka (pavouci)

3. saprofágové

• organismy živící se saprofyticky (rozloží si mrtvé organismy a sežerou je)

• většinou se jedná o bakterie

4. symbiontofágové

• organismy žijící v symbióze s jinými organismy (soužití)

• teorie endosymbiózy - vznik eukaryotické buňky

• soužití může být oboustranně výhodné = mutualismus (ráček poustevníček obývající opuštěnou lasturu, na které vozí sasanku, jež ho za to před predátory chrání svými žahavými chapadly)

• další příklady: lišejník (houba + řasa), hlískovité bakterie na kořenech bobovitých rostlin, mykorhiza = soužití vláken podhoubí hub s kořeny vyšších rostlin

• další typy symbiózy:

• mutualismus +/+

• komenzálismus +/0

• amenzálismus 0/-

• parazitismus +/-

• neutralistická symbióza 0/0

• kompetiční symbióza -/-

• podle způsobu soužití: ektosymbióza, endosymbióza (negativní)

5. Vzájemné vztahy

• můžeme posuzovat na základě toho, jak se interakce projevují na růstu a vývoji zúčastněných organismů

1. negativní

• kompetice = konkurence - vztah mezi 2 i více organismy, které čerpají své potřeby ze stejných zdrojů (u živočichů kompetice o potravu, úkryt a prostor, u rostlin hlavně o světlo a živiny), vnitrodruhová kompetice probíhá mezi jedinci téhož druhu (uvnitř populace), snižuje vitalitu jedinců i růst celé populace, mezidruhová kompetice probíhá mezi jedinci (populacemi) různých druhů, často vede k ústupu, popřípadě i k vyhynutí jednoho z druhů

• amenzalismus - vztah dvou druhů organismů, při němž jeden druh vytváří toxické látky, které působí na jedince druhého druhu, například některé plísně působí toxicky na jiné druhy plísní

• parazitismus - vztah dvou organismů, z něhož jeden organismus (parazit) profituje a druhý na něj doplácí (hostitel), parazit se může živit buďto tkáněmi samotného hostitele (aniž by ho sám o sobě zabíjel), nebo se přiživovat na jeho potravě či jinak profitovat z hostitelova organismu, parazity dělíme na ektoparazity, kteří žijí mimo hostitele či na jeho povrchu (např. komár, pijavice), a endoparazity, kteří žijí uvnitř hostitele, v jeho útrobách, tkáních či buňkách (toxoplasma, virus vztekliny, tasemnice), jmelí - poloparazit, zvláštní druh parazitismu představuje hnízdní parazitismus u ptáků, hojně se vyskytující u čeledi kukačkovité, který dosáhl vrcholu např. u kukačky obecné

• predace = kořistnictví - dravý způsob života, při němž živočich (predátor) aktivně vyhledává a loví kořist pro potravu (káně - hlodavci)

• alelopatie = antibióza - potlačování růstu a jiných životních projevů jednoho organismu organismem druhým, opak symbiózy, v roce 1929 poznal A. Fleming, že plíseň rodu Penicillium brzdí růst grampozitivních bakterií a tak byl objeven penicilin a později i další antibiotika, např. trnovník akát

1. pozitivní

• protokooperace - soužití dvou nebo více druhů živočichů z něhož mají všichni prospěch, není však trvalé a interakce není obligátní, vyskytuje se např. u volavky, která žije v blízkostí buvolů

• komenzálismus - vzájemné soužití dvou nebo více druhů organismů (komenzálů), komenzál žije ve společenstvu nebo na těle hostitele a živí se zbytky jeho potravy, aniž by mu výrazně škodil nebo prospíval, komenzalismus je například sdružování šakalů s velkými šelmami

• mutualismus = symbióza - způsob soužití dvou různých druhů organismů, které jsou na sobě závislé a mají ze soužití prospěch (soužití však není pro ně nutné); například poustevnický rak s mořskými sasankami

2. neutrální vztahy = neutralismus

- jev, kdy na jednom stanovišti žijí dva nebo více druhů organismů a vzájemně se neovlivňují; například různé druhy rostlin při stejném zdroji výživy; různé druhy živočichů při stejném výběru potravy, hledání úkrytu ap.

---