DYNAMIKA SOUĆASNE ĆEŚTINY Z HLEDISKA LINOVISTICKfi TEORIE A Skolskć PRAXE PRAHA 1987
STRANA 21-28
|»0JE.\1
§|SPISOVNEHO JAZYKA“ ■ONIŚNICH
PPOLEĆENSKYCH PODMINKACH
J. „Spiso vny jazyk“ je pojem i jey Sirpky, pe zcela whranśny (srov. różne ®tivovane nazvy tohoto jevu v różnych jazycich), s dost neurćitymi hrani-W w at’ uź mamę na myśli tento pojem v jeho obecnosti, anebo jednotlive ggpisovnś jazyky (SJ) v jistćm obdobt jejich historicke existence. Je mnohostrannostf tohoto jevu, tak jeho historickou a socidlne kul-promenlivosii. Tempo teto promćn!ivosti byva v dusledku zminćne J«osti ruzne a ukazuje se, że prave v dneśnich podminkach je — zejme-|r nćkterych dimenzich — pomfme rychle. Jde tu ov§em nejen o vyvojove WM^gńot-liyych struktumich aspektech (sloźkach), nybrź też v celkovem pą fungovini SJ v dneśni komunikaćni a jazykovć situaci u nas. mMW' vzniku a vyvoje (historie) spisovnych jązyku v śirokem smyslu ||MP$V;ycb variet ći exisienćnich forem — lepe nei „ótvaru" ći Trózno-uiivanych jako nastrój nadregionalni, celospolećenskć komunikace ^Jasti yy§§ich kultumich a civilizaćmch dorozunuvacich potreb) ukazuje, źe HSjloblasti użiyani SJ se promśnliye rozśifuji azmnożujjL, ale i zużuji a miii że seiraeni spolećenske postoje k nim. (Tak napr. pro dneśni SJ ćesky W b>t centralni, reprezentativni oblasti u me lec ka literatura, mćni se cha-J^^Mtpjoficiainosti“ ći „verejnosti“ jazykovych projevu atp.) Vyvoj SJ obdobich jejich existence ovlidan funkćne zdóvodnćnou tenden-|||M||kaćni, jindy zase diferenciaćni, popf. zaroveń obema v jistych propor-JpCoti tendenclm stabilizaćmm a izolaćnim stoji tendence inovaćni a uni-jBftjgicke atp. (srov. DANES 1962, 1968). J sou znamy i pripady, kdy nćkte-tradićni SJ byl vice mene radikalne reformovśn, resp. nahrazen Mff&fłdan) jinou varietou, protoźe nove komunikaćni situaci dost dobfe |pryłiovoval (pro priklad neni treba chodit daleko — srov. napf. jazykovou a v;*ineśni norśtinć).
Ki‘śi tćeba uvćdomit, źe nezbytna a stale vyraznćj§5 (funkćnć) s t y 1 i s -mm. & d i f er e n ć n i_r o z r u z n enost (specifikace) spisovnćho vyjad-®^pt;i.{jednak jdouci do velke hloubky detailu, jednak vykazujici znaćnou ft?l rozpeti) społu s jeho róznorod^mi, nćkdy aż protikładnymi poźadavky, se »emnovych druhó textu („źinru"), vede vlastnć nakonec k jakćmusi t&tii, ne-li rozplyvani SJ, k jeho „decentralizaci".
21