S5004462

pak raźeny nejen aż do ukonćenf zlatćho mincovdnf v ćeskych zemfch, ale i po odchodu drźiteló tćto mincovn( v^roby najihozópadnf Slovensko a pfilehla u/.e-mf. Obrazy na mu51ovitych statćreeh a jejich dflech nejsou v§ak v>cly naprosto dokonalć, coź l/.e nejspfśe povaŻovat za dilsledek nutnosti rychlćh. zmincov;lnf znaćnćho mnoźstvf suroviny. Podle dosud znfimćho materidlu Ize soudil, ie ob-jem keltskć mincovnf produkce v naSich zemfch prdvć v tomto ildobf dosdhl svć-ho vrcholu.

Starokolfnsky pokład je dosud poslednfm velkym ndlezem muSlovitych sta-tćrii a jejich tfetinek na naśem ilzemf a soućasnó nejobsóhlejSfm zachovalym na-lfezovym celkem zlatych mincf tohoto druhu. Jeho publikace je proto zaindiena pfedevSfm k detailnfmu popisu a dokumentaci kaźdć jednotlivć mince. Podrob-na analyza mincovnfch obraził umocniła urćenf jednotlivych vytvarnych prvku, z nichź se obrazy na tćchto raźMch sklódajf. Vyskyt shodnjfch vytvarnych prvku na mincfch, doklśdajfcf pfedev5fm jejich spolećny raźebnf póvod, dovolil typo-logickć utffdćnf nńlezu. Projednodivć typy tćchto rażeb było tći podle celkovć-ho charakteru mincovnfho obrazu utvofeno nśzvosIovf. Pfesnć rozli§ov«Snf typu a variant mu51ovitych stateru a jejich dflfi v souvislosti sjejich vyskytem v ruznych nalezech pak zśsadnfm zpusobem prispivd k poznani struktury keltskćho min-covśnf v tomto vrcholnćm ildobf keltskć raźby v naśich zemfch a soućasnć po-móhś odkryt historickć udalosti, kterć vedly ke vzniku a uloźenf jednotlivych mincovnfch souboril.

Cflem publikace pokładu ze Stareho Kolfna je proto nejen seznśmenf za-jemcfi sjedinećnou pamótkou. svedćfcf o źivotć a osudech spolećnosti, kteró jako prvnf na naśem uzemf vytvofila vlastnf mincovnf systćm, ale i umoźnćnf ori-entace v raźbśch tohoto obdobf a vytvofenf vychozf zakladny pro detailnćjśf po-znśv£nf vyvoje keltskćho mincovónf ze zlata v deskach zemfch.

Praha, ćerven 1995

}OBJEVENl POKŁADU, MISTO NALEZU A DOSAYADNI LITERATURA O NALEZU

Pokład byl objeven pri kopónf za stodolou painci k domu ćp. 67 ve Starćm Ko-lfnć v hloubce asi 150 cm. Vrstvu do hloubky asi 50 cm tvofil Stćrkopfsek, pod nfmź se nachdzela ćervenohnćda jflovitó vrstva. Nllez zfskal nejprve vyznamny kolfnsky archeolog MUDr. FrantiSek Dvofśk, od jehoź dedicu jej v roce 1968 koupilo Nśrodnf muzeum v Praze, kde je pokład uloźen pod pf. ć. 45/1968.

Dalum odkrytf pokładu nelze stanovit pfesnć. Prvnf sirućnou zprśvu o na-lezu v odbornć literatufe podał F. Dvorlk v publikaci „Pravćk Kolińska", str. 88, bez jakćhokoliv ćasovćho udaje. Dvof£kova monografie vyśla v Kolfne v druhe polovinć kvćtna roku 1936. O nńlezu byl jiź odjeho odkryu' informovln prof. Jan Filip, klery se o nćm nejprve strućne zmfnil ve svem „Pravekćm Ćeskoslo-vensku“, Praha 1948, str. 276, bez udani dobyjeho odkrytf. Prof. J. Filip v publikaci „Keltovć ve strednf Evrope“, Praha 1956, str. 237, zaznamenal pokład na mapć zlatych mincf; v popisu uvedl, źe pokład, uloźeny ve dvou v£ćcfch, byl ob-jeven v sousedstvf mladolatenskych jam (str. 236, ć. 49). Zda o dobć odkryu na-lezu hovoff i druha vćta, je problematickć, nebot znf: „Podle puvodnfch zaznaniu na dvorku pf Vesele asi v r. 1932 vjednć jamę mince velkćho typu, pry ne-dokonćena (7,2 g).“ Z tćto formulace lze usuzovat, źe ćasovy udaj se vztahuje k nalezu jednodivć zlatć mince a nikoliv k celćmu pokładu. V tćźe publikaci v soupisu lokalit (str. 382) je uveden „hromadny nźlez zlatych mincf vetśfho i mensfho typu" a v druhć vete „v jednć jźme nedokonćena zlata mince o vaze 7,2 g“.

Starokolfnsky pokład registruje rovneż „Enzyklopadisches Handbuch zur Ur- und Fruhgeschichte", Praha 1969, dfl. 2, str. 1369-1370, heslo Stary Kolfn. Prof. J. Filip se zde zmiftuje o hromadnem nalezu źeleznych predmćtu objeve-nćm roku 1936, po nemź teprve n&sledovalo objevenf pokładu zlatych mincf. Na zdkladć tohoto Udaje było pak odkryu starokolfnskćho pokładu kladeno do roku 1937 (napf. K. Sklendf, Pamśtky praveku na uzemf ĆSSR, Encyklopedie Piramida, Praha 1974, str. 221). V roce 1978 provedl ve Starćm Kolfne prńzkum Dr. Zbynćk SedlUćek, tehdejśf feditel niuzea v Kolfne, ktery zfskal od panf B. Pospfśilovć, ućitelky v.v. ve Starem Kolfnć ćp. 42, informaci, że k nalezu do-Slo roku 1932. Panf PospfSiIov£ je ve ezdUlenćjSfm pffbuzenskćm vztahu k maji-