82095 S5005171

tećnd struska odpfchnuta z pece. Tcnto pffpad Ize pfedpoklódat u ped z Podbofan. V jcdnó z nich snad była jeStć pomocni forma v podobfi lizkdho otvoru, kterd skutcfinć była struskou ucpdna. Możni, źe v nikter^ch pfipadech znamenalo ucpdni forem ne-tisp&nou tavbu (pfiklad Kostomlat), coź sc patrnć stało u druhd pece.

Dyznovi cihła z Podbofan md obdoby nejen v nfikterych zdpadontmeck^ch nilc-zech z teze doby (rozhrani doby latćnskć a fimskć) v Siegerłandu (Trupbach, Alchen,* Oberdiełfen⁷⁰), ale takć primo na oppidu Mont Beuvray (Bibracte), odkuci jsou publikoviny dva ezemplife.⁷¹ Srov. obr. aj.

Zpriva Rattooa Ud należ kamennćho bloku se zbytky drevdnełio uhU v souvislosti s nalezenymi peccmi. Do jakd miry s tim lze podtat, nelze dnes jiź zjistit. Snad mohlo jit o podlożku k vykovavani żeleznych lup nebo o nejake jine kovdrskć zafizeni - nutno se vSak zdrźet pfesnćjśiho oznaćeni.

Zav5rem podotykam, źe dvojice podbofanskych ped silni pfipomind disposici dflny Chynć I. Zda Sio take o nijaką cclkovć zahloubeny prostor, nelze dnes jiź zjistit. V r. 1943 se v okoli ped nezkoumalo. Kupolovitć zaklenuti kychet zjiSćujeme u lokaUty Vyklice II na Ustecku (viz ddle) nebo v Kostomlatech, ale i v zahranid (latenske pece v engsbai-skćm udoi! u Siegenu, nedatovand pec ve slezske Stoszycy aj). Vdlcovite prohlubnipod pecemi (zahloubene nistije) vidime ve Vyklidch II i v Chyni I-II a v Kostomlatech.

Tavici pece ve Vyklicich, okr. tJsd n. L. Hutnicke pece, objcvene ve starach vyklickych cihelnach v sirokćm udoli mezi Ustun a Teplicemi, patri k nejstarSim nalezum toho druhu a byvajl ćasto uvadeny v zahranićni literaturę. Jest ovSem litovati, źe ndlezy z tohoto vyznamneho podkruśnohorskeho sidliStó nebyly odborni popsany. V pfivodnich zprdvdch Seeharsooych neni na pfiklad vubee popsan stfepov^ materidl z jam u ped. V tisne blizkosti se v5ak jiź v 80. letech min. stoi. objevilo nekolik lateńskich kostrov^ch hrobu (naramky s vyvalky) a stopy latenskeho a nmskeho osidleni.

I. Prvni yyklickd pec była objevena r. 1887 v cihelne Mattausehove a prozkoumana Seeharsem.^ł8 Strźeny^- profil jilovć stóny na uchovanem obrdzku ukazuje, źe to była jflovd stavba z ćervenć yypaleneho materiału, ktera se zadni cdsti primykala ke stćnć jamy. Podłe popisu mela byt volna celni ćdst zpevnćna kamenim. Prumer jamy lze odhadnout asi na tfi metry (obr. 25: A). V prohlubni same, odkud byl pristup k peci, było pi na-lezeno obrovske mnoźstvi żelezne strusky - nćktere v kusech aż 20 kg teztych, jine v po-dobę ztuhłych pramćnku s otisky uhliku, ddle mnoho zvirecich kosti a psi łebka. Kusy strusky a zbytky dfevćnćho uhli zóstaly take v pecni sachtć. Keramika neni ani urćena, ani vyobrazena, pouze v komentari Vtrchowovl)t zminka o silnijSim strepu z dobre vypi-lend hnćdave nadoby hladkćho povrchu, ktera zfejme mela ovaleni okraj.

II. V r. 1898 była pfi tiżbi cihldrske bliny v cihelne Watzkovć rovnźź strżena jilovd 8tćna, v niź nalezl Seehars trosky druhe tavid pece, kterd była konstruovdna zcela od-

^M W. Ring, Eine Yorgesch. Eisenhuttc bci Alchcn, Sicgcrland, Jhg. 1938, Hcft a, 1-11.

** P. Wtmshaustn, Vorgcsch. EiscnhilUcn, 25, obr. 5-6.

ⁿ P. et H. ThioUier, Fouilles de Mont Beuvray (ancicnnc Bibracte), Album, St. Eliennc 1899, (ab. LVHI, i-4-" F. Stthors-R. Virchow, Prthutoruche Fundę von Tiirmitz, Herbitz und Wic kii tz bei Aussig, ZfE 19 1889, Verhandluiłgen, (405), (789), (793); J. JV. Wolifich, Beitrftge zur Urgcschichte BOhmcns 4, MAGW 19 1889,93.

Z 20

rmni

i

04r. Vyklicc, akr. Oitl n. L. A tavici pec u steny dflenskć jiay (patmi doba HouU), B rekonstrukce pece na lokali tć II, doba lalkuU (podle terćnnfim profilu Sccharsova a Weinzieriova), C Kolćinova rekonstrukce pece Vyklice II. Vyivł«livky: x humus, a vyp41enl sten, 3 kultura! vrstva, 4 sprał, 5 spadlć kusy strusky, 6 zasyp jkmy, 7 pKrozcn? tah, 8 podlołi pece II, 9 prepażka kychty. - AM. ag. Vyklice, Bez. Ostl n. L. (Wiklitz bet Ausńg a. d. E.) A Schmelzofcn an der Wand der Arbeitsgrube (wahrscheinlich ROmcrzcit), B Rekonstraktinn des Ofcns an der Fundstelle II. La-T&nc-Zeit (nach dem GcUindeprofil von Seehars und Wetnaterl), O Rckonstruktion des Ofent Vykbce II nach KolCin. Erklarung: 1 Humusbodcn, a fcstgcbrsnnte Windę, 3 Kulturze hi cht, 4 Lflfl, 5 berabgcfallcnc Schlak-kenstuckc, 6 Grubenausfilllung, 7 nathrliche Windzufuhr, 8 Licgcndes des Ofcns II, 9 Scbcidcwand ia der Gicht.

121