č 1 1 12

Stylizace - druha prirozenost (K jazykove komunikaci na TSsinsku)¹

IRENA BOGOCZOYA 1. Uvedeni do problematiky

NaS pnsp5vek je v£novan kazdodenni jazykove komunikaci v Ćeskć ćasti TESln-ska. Vychazime z nahravek autentickych komunikaćnich udalosti a z jinych materiału, jeźjsme nashromaźdili v prubShu sociolingvistickeho vyzkumu v teto oblasti,² jakoż i z poznatku, ktere jsme zlskali studiem prisluSne odbome literatury a dalSich pramenu.

Mluvime-li o ćeskem TKinsku, mdme na myśli tu ćdst puvodnĆ jednotnćho THinskeho Slezska, kte-rd po rozpadu rakousko-uherskć monarchie pripadla nov6 vzniklemu ćeskoslovenskćmu stdtu. P0vodnf zdpadni hranice TSSinska (historickćho TSSinskeho kniżectvi) sahala aż k fece Ostravici (na severu pak k Odrę) a na jeho uzemi se drive nachazela i mćsta Frydek a Slezskd Ostrava. V soućasnć dobS je vśak Iksińsko svou rozlohou podstatnć menśi (asi 800 km**). Jde o pis tahnouci se od Mostu u Jablunkova (dneśni hranice se Slovenskem) po Bohumin a jeho nejbliźSi okoli. Patri do nćj, kromć zminćneho JabIunkova a Bohumina, take Trinec, Ćesky T5Sfre, Karvind a Havirov.

Ke zkoumanćmu subregionu se vaźe ndsledujici pojmoslovi:

Z polskeho pohledu se toto tizemi nachdzi za hranićni rekou Olzou, na jejim levćm, ćeskćm bfehu, Ciii na tzv. Zdolzi (Zaolzie). Tento termin, v polskć literaturę zcela bSżny, se nćkdy preklddd do ćeśtiny jako ZdolSi nebo poćeSfuje (Zaolzi, Zaolźi). Jde o ndzev, kiery nejen pojmenovdvd, ale takć lokalizuje. Vzhledem k tomu, że neexistuje żadnć „Predolzi“, nćkteri badatelć s timto terminem zdsadnć nesouhla-si a duslednć poużivaji viceslovneho pojmenovdni „ćeske TćSlnske Slezsko“ - czeski Śląsk Cieszyński. Osobnć ddvdme v ćeskćm vykladu prednost ndzvu ćeskć TćSinsko, v polskem pak zustdvdme pri prak-tickćm, by( ne zcela odbornćm oznaCeni Zaolzie.

Toto nevelkć uzemi ćasto mSnilo svoji statni prisluSnost. V samotnćm 20. stoleti patfilo postupnS Rakousko-Uhersku, prvni Ćeskoslovenskć republice, krdtce Polsku, nćmeckć tfeti riSi, novćmu Ćesko-slovensku a od roku 1992 Ćeske republice. Pred Habsburky (tj. pred rokem 1526) prechdzelo stridavć z rukou piastovskych do pfemyslovskych, pozdćji lucemburskych. Mistni obyvatelstvo se zćdsti promi-silo s cizim źivlem: Jablunkovsko, jihovychodni ćdst TSSinska, zaznamenalo neslovanskou, valaSskou (balkdnskou, rumunskou) kolonizaci; ke stale slożce tSSinskeho obyvatelstva patrili v minulosti i Żide. Nćmećti majitelć prumyslovych podniku (dołu a huti) obsazovali do vedoucich funkci cizi, nSmeckoja-zyćny persondl.

18

1

   Teze prispćvku były prosloveny na pracovni schuzce odborniku zabyvajicich se vicejazyćnosti v beżnć i umeleckć komunikaci, kterd se konała na Filozofickć fakultć Karlovy univerzity v listopadu 1998.

2

   Vyzkumem jazykovć situace na ćeskćm TćSinsku se żabyvaji badatelskć tymy i jednotlivci z rOznych vS-deckych stredisek. Ceskć prostredi zastupuje kolektiv pracovnikń Filozofickć fakulty Ostravskć univerzity (Davidovd. Jandovd, Damborsky), dnve takć B. Tćma z Olomouce. Obdobny vyzkum provddĆji polSti lingvistć ze Slezskć univerzity v Katovicich, zejmćna jeji tćSinskć poboćky (napr. R. Mrózek). Velkou pozomost vćnujf "Ićśinsku (ćeskćmu i polskemu) Z. Greń z Van>avy a J. Labochovd z Krakova. Jednd se o autochtonni badatele, kteri pusobi mimo T^Sinsko. V ćeske lingvistice k nim patri E. Lotko (Olomouc) a autorka tohoto prispćvku (Ostrava). Primo v terćnu pusobi 0stav pro vyzkum polskćho etnika v Ceskć republice, pracovi$tć Filozofickć fakulty Ostravskć univerzity, kterć zamćstndvd odbomiky tćSinskć proventence (Kadlubiec, Siwek, dfive Bogoczovd). Vysledky usili vSech techto stredisek smćruji k vytvoreni ucelenćho, objektivniho obrazu zdejSi ja-zykovć situace a vzdjemnć se doplńuji. Domnivdme se społu s Labochovou, że prinosem muźe byt i nezućast-neny „pohled zvenći“.

Slovo a slovesnost, 61, 2000