NÁRODNÍ OBROZENÍ – OFENZIVNÍ

FÁZE

NÁRODNÍ OBROZENÍ

– OFENSIVNÍ FÁZE

od počátku 19. stol. do
20. let 19. stol.

- obrozenecké hnutí sílí i v období metternichovské reakce
- do města přichází obyvatelstvo z venkova
- přestalo se počítat s pomocí šlechty (prohloubení
demokratismu

hnutí)

- mění se i národní ideály
- obrození usiluje o získání nových oblastí pro česky psanou
literaturu

(snaží se, aby se v českém jazyce rozvíjely všechny kulturní
oblasti)

a/ Snaha o vytvoření vědy v národním jazyce

b/ Snaha o vytvoření umělecky náročné poezie

- po napoleonských válkách se osvícenská filozofie dostává
do pozadí,

jako nový směr se prosazuje preromantismus

VYPRACOVÁNÍ BÁSNICKÉHO A ODBORNÉHO JAZYKA

Josef Jungmann

1773 - 1847
-

má obdobný význam pro druhou fázi obrození

jako Dobrovský pro první

- po studiích působí jako profesor na gymnáziu

v Litoměřicích, později v Praze

- zabýval se překladatelskou činností (chtěl doká-

zat, že čeština je schopna vyjádřit nejnáročnější

myšlenky světové literatury – překládá např.

Miltonův Ztracený ráj)

- nedostačující slovní zásobu tehdejší češtiny

řeší oživováním staročeských slov, přejímáním

z ostatních slovanských jazyků, vytvářením novotvarů

Dílo:

Rozmlouvání o jazyku českém

- časopisecká stať, kde poukazuje na

národní bezpráví poněmčování škol a úřadů

O klasičnosti literatury a důležitosti její

– zdůrazňuje potřebu

literatury vyjadřující zájmy národní společnosti

Slovesnost

– teorie literatury a slohová čítanka

Historie literatury české

– pokus o souhrnný obraz vývoje české

literatury doplněný soupisem všech tehdy známých českých literárních
památek

Slovník česko – německý

– největší Jungmannovo dílo – pět dílů

POSILOVÁNÍ HISTORICKÉHO VĚDOMÍ

František Palacký

1798 - 1896

-

nejprve působil jako šlechtický vychovatel

- redaktor Časopisu Českého muzea

- později jmenován zemským historiografem

- uplatnil se i v politickém životě

Dílo:

Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě

- vychází nejprve německy, později i česky,

časově obsahují dobu od začátku nár. dějin

do roku 1526

- pod vlivem rukopisů idealizuje slovanský pravěk

- obecným rysem dějin je zápas mezi německým a slovanským živlem

- husitství pojímá jako uskutečnění ideálů národních,
demokratických a sociálních

- dějiny představují vrchol českého obrozeneckého dějepisectví

Pavel Josef Šafařík

1795 - 1861

- působil jako profesor na srbském gymnáziu, později v
Praze jako

soukromý učenec, redaktor a cenzor, ke konci života jako
ředitel

Univerzitní knihovny

- proslul zejména ve slavistice i archeologii

Dílo:

Slovanské starožitnosti

– vylíčil zde dějiny Slovanů od

nejstarších

dob do konce 10. století – základem spisu je důkaz, že
Slované jsou

stejnými praobyvateli Evropy jako Řekové, Římané a
Germáni

POSILOVÁNÍ HISTORICKÉHO VĚDOMÍ

Rukopis královédvorský

Rukopis zelenohorský

-padělky, které naplnily dobovou touhu po veliké
národní poezii

-za tvůrce jsou pokládáni Václav Hanka a Josef Linda
-měly velký ohlas, spory o jejich pravost se vedly po celé 19.
století

FORMULOVÁNÍ A PROPAGOVÁNÍ SLOVANSKÉ

MYŠLENKY V POEZII

Jan Kolár

1793 - 1852

- studoval v Jeně protestantskou teologii, pak se stal
kazatelem

v Pešti

- koncem života jmenován profesorem na vídeňské
univerzitě

Dílo:

Básně

Slávy dcera

FORMULOVÁNÍ A PROPAGOVÁNÍ SLOVANSKÉ

MYŠLENKY V POEZIIc

FORMULOVÁNÍ A PROPAGOVÁNÍ SLOVANSKÉ

MYŠLENKY V POEZII

František Ladislav Čelakovský

1799 - 1852

- studoval v Praze filozofii, pak v Českých Budějovicích
- studuje slovanskou poezii a jazyky
- sbírá a vydává lidovou poezii všech slovanských národů

(

Slovanské národní písně

)

- dále sbírá slovanská přísloví a pořekadla

(

Mudrosloví národu slovanského v příslovích

)

Dílo:

Ohlas písní ruských

Ohlas písní českých

DIVADLO

DIVADLO

Václav Kliment Klicpera

1792 - 1859

- působí jako profesor v Hradci Králové a později v Praze

- píše hry rytířské a historické, zpracovává motivy
pohádkové i ze
současnosti

Divotvorný klobouk
Rohovín čtverrohý
Každý něco pro vlast