Norma a kodifikace, vývojové tendence současné spisovné češtiny
Jan Vlachý
Norma a kodifikace
norma - soubor závazných pravidel pro jazyk
je v jazyce samém, v jeho uživatelích
postupně se vytváří v komunikačním procesu
spojitě se mění, byť ne třeba rychle
úzus - jazyková zvyklost, nemá celojazykový dopad (tzn. menší význam než norma)
kodifikace - písemné zpracování normy jazyka (v některých jazycích též uzákonění)
má vystihovat normu (deskripce) x zároveň o ni “pečovat” (preskripce - pro “poučení” uživatele, “nutnost” ji dodržovat)
uvádí vývojové tendence, dublety
míra kodifikace
ortografie - nejpřísnější
fonetika
morfologie - nejvolnější
regulační orgán (podle zákona) - Ústav pro jazyk český (některé jazyky je mají taky - francouzština, španělština, v jiných jejich funkci přebírají tvůrci gramatických příruček a slovníků)
základní kodifikační příručky
Pravidla českého pravopisu (závazné)
gramatické příručky (Grepl - Jelínek a kol., Příruční mluvnice (1995); Čechová a kol., Čeština - řeč a jazyk (1996))
výkladové slovníky (Slovník spisovné češtiny (1994) - jednosvazkový, SSČ; Slovník spisovného jazyka českého (1988) - osmisvazkový, SSJČ)
Vývojové tendence
současná čeština = posledních 50 let
u izolovaných jazyků bývá vývoj zdaleka nejpomalejší (islandština)
nerovnoměrný vývoj
lexikální - nejrychlejší změny, kvůli společenskému a technologickému vývoji
neologismus - nové slovo, mnohdy přejaté z cizího jazyka
archaismus - zastaralý výraz, už existuje modernější (velociped)
historismus - pro koncept už neexistuje potřeba pojmenování (palcát, dráb)
syntaktický - menší změny, většinou pod vlivem jiných jazyků
fonetický, morfologický - nejmenší změny
tendence
demokratizace - větší rozšíření spisovné češtiny (vliv vzdělání, médií), tím pádem také větší sbližování hovorového a spisovného jazyka
intelektualizace - větší rozšíření složitějších větných konstrukcí (vliv vzdělání, technologického rozvoje)
terminologizace - pronikání odborných termínů do běžného jazyka
determinlogizace - odborné termíny ztrácí svou “odbornost”, případně se oslabuje
integrace - stírání se nářečních rozdílů (vliv médií)
funkčně stylová diferenciace - větší uplatnění některých stylů (publicistický)
internacionalizace - velká míra přejímek z cizích jazyků (primárně z angličtiny, ale přes ni i z jiných jazyků)
stylové posuny - zpravidla z hovorového až ke knižnímu, zřídkakdy naopak
todo
ještě rozpracovat kodifikaci, uvést víc příruček