22. Vývoj ekonomických teorií

ANTIKA

Starověké Řecko

• 6.-5. stol.př.n.l.

• příležitostní rady filosofů panovníkovi, jak hospodařit v rámci svých možností, otázka peněz, jak obchodovat, jak půjčovat

XENOFÓN

• jako první začal používat slovo „oikonomos” → ókos = dům, nomos = zákon → zákony pro hospodaření

• zabýval se pravidly pro hospodaření na usedlosti (např. dělba práce)

• jako první vypracoval teorii peněz

PLATÓN

• jako první přišel s tím, že díky nepříznivým podmínkám se společnost rozdělila na sféru chudých a bohatých

• popsal společnost jako boj mezi těmito sférami

• pokračuje v myšlence dělby práce = je to jediná cesta, kt. posune hospodářství kupředu

• pokračuje v úvahách o penězích - je to jediná cesta, jak urychlit ekonomický vývoj, rozvoj

• dílo: “Zákony” - negativně se vyjadřuje k lichvářství a obchodu

ARISTOTÉLES

• ideologie středních vrstev

• při hospodaření jsou podstatné věci:

1) otázka zboží - výrobce, množství

2) otázka peněz - za kolik

• 2 výsledky:

1) výsledkem zboží je hospodaření zboží, bohatství ve formě zboží

2) výsledkem peněz je zásoba peněz

• podle toho s čím budeme podnikat. rozdělujeme ekonomii:

1. ekonomika = zabývá se výrobou zboží

2. chremastika = zabývá se penězi a jejich použitím (jak mít zisk)

• nejdůležitější je ekonomika (jak vyrábět co nejlevněji), chremastiku považuje za druhořadou (člověk se nemá soustředit jen na hromadění peněz, člověk si má nechat tolik, kolik potřebuje a nadbytek dát obci, která ho rozdělí chudým = myšlenka středního prvku)

• 2 významy peněz:

1) prostředek pro obchodování (oběživo)

2) prostředek k hromadění bohatství (kapitál)

Starověký Řím

• proti Řecku je pozadu

• soustřeďovali se pouze na praktické rady statkářům → ne obecné teorie pro všechny

CATO STARŠÍ

• dílo: “O zemědělství” - rozebral, proč je zemědělství tak důležité - je podle něj důstojné, ale obchodování ne - “dobrý hospodář je ten, který víc prodá než koupí”

• zabýval se tím, jak v práci využívat otroky - otroci nejsou rovnocenní, ale měli bychom je používat v práci, která jim nejlépe jde

VAZDO

• zabýval se velkostatky = velký význam pro hospodářství

• význam svobodných lidí pro práci (neměli by pracovat jen otroci)

• rozdělil společnost na nástroje:

• „mluvící nástroje” = otroci

• „nástroje vydávající zvuky” = dobytek

• „němé nástroje” = nástroje = předměty

CICERO

• všichni lidé jsou si rovni, nerovnost vytváří společenské poměry, s otroky by se mělo zacházet lépe

STŘEDOVĚK

• počátek 3.sto1. - křesťané se sdružují v obcích mezi chudými, snaží se chudým ukázat cestu, bohatí jsou podle nich zlí

,HIERONYSMUS

• boháče považuje za hříšníky nebo za dědice hříchů, protože nahromadit peníze znamená okrást chudé

SV. AUGUSTÝN

• snažil se ukázat, že bohatství není hřích u všech

• dílo: „O státě božím” - zemědělství = nejlepší činnost _ duševní i fyzickou práci považuje za stejně prospěšnou

TOMÁŠ AKVINSKÝ

• 13.sto1., postavil se k tomu, že církev se stala největším boháčem

• společnost dělí na chudé a bohaté, to řídí Bůh, s bohatstvím hřích nesouvisí, i chudý může být hříšný

• Bůh rozhodne, zda člověk bude spasen - ví už předem, jak bude žít

• nikdo nikoho neokrádá; ceny zboží jsou stanoveny podle úsilí práce, kterou člověk vynaložil; majetek je výsledek práce

• panovník stanoví množství peněz, které člověk dostane za svou práci

→ do 15.stol. existovaly pouze názory pro hospodaření - od této doby se začínají již vytvářet ekonomické teorie a dokonce v některých státech dochází k jejich realizaci

MERKANTILISMUS -18. stol.

• vznik v Anglii

• teorie, která měla obhájit nástup buržoazie místo feudalismu, že nové ekonomické

• poměry zajistí bohatství a prosperitu státu

• projevuje se ve dvou sférách:

1. obecná teorie, která se nabídl světu

2. realizace teorie v konkrétní praxi nějakého státu

• hlavní myšlenka: čím více zlata a peněz se nahromadí ve státě, tím je stát bohatší

• podle hromadění peněz a majetku dělíme na:

1. ranný

• klade důraz na finanční bilance státu, podle toho by se v tom pokračovalo nebo by se zavedly nové metody

• aby peníze nešly ven, byl zakázán vývoz peněz, zákaz dovozu zboží zvenku (muselo se to platit), podporuje vývoz zboží

2. rozvinutý

• zjistili, že vhodný vývoz a investice peněz může přinést ještě větší důraz na zlato než na peníze

• když mám hodně vyvést, tak musí být někdo, kdo to vyrobí, ten se musí platit → podporovali rozvoj manufaktur (jestli mám hodně vyvézt, musím hodně vyrobit)

• tím, že stát prosperuje, chtěli dokázat, že tam jsou i lepší poměry

• v Anglii se realizoval jen částečně, rozšířil se i do ostatních států

• ve Francii = COLBERTISMUS - ministr financí Colbert se ji pokusil realizovat ve své finanční politice, preferoval, že když rychle obíhají peníze a rychle se vyrábí, tak je to záruka růstu bohatství země, preferoval taky, aby peníze obíhaly tak, aby jich šlo co nejméně ven a aby v oběhu bylo čím dál více peněz, pak zlato

• závěrečná fáze merkantilismu - bohatství ztotožňovali s penězi nebo se zlatem

• bohatství viděli v obchodování ne ve výrobě, soustředili se na zahraniční obchod (relativně malá pozornost vnitřnímu obchodu)

• kdyby na tuto teorii přistoupily všechny země - zánik zahraničního obchodu (nikdo nekupuje, protože nechce dovážet)

UTOPICKÝ SOCIALISMUS

• rozdělení práce a výdělku mezi všechny

• viz. otázka 17

MARXISMUS

• hodnotu vytváří dělník, který není dostatečně oceněn → nadbytek práce si přivlastňuje kapitalista

• chce odstranit vykořisťování

• formován Marxem a Engelsem ze socialismu - je třeba společnost přetvořit prakticky

• přesvědčení, že změna výrobních sil (pracovní prostředky + lidé) musí nutně změnit výrobní vztahy (vztahy mezi lidmi ve výrobním procesu)

• ekonomické vztahy jsou základem společnosti a proto se musí změnit výrobní vztahy ve vztahy společenské

• ani kapitalismus nevydrží → místo něj socialismus

• LENIN - řídil se marxismem (socialismem)

KEYNESIÁNSTVÍ

• koncepce, že se stát má podílet na regulaci hospodářství

• nejrozšířenější teorie

• připouští, že kapitalismus má nedostatky, které je nutné opravit

Keynes

• nezaměstnanost kladl na první místo, nesouhlasil s vykořisťováním dělníků

• cena výrobku je určena poptávkou, která je ovlivněna mezním užitkem a vloženými penězi (čím vyšší potřeba, tím vyšší poptávka)

• měla by být co největší zaměstnanost

• stát by měl investovat do takových odvětví, která by zaměstnala nejvíce lidí

MONETARISMUS

• o ovlivňování ekonomiky či hospodářství pomocí bankovního systému

• hlavní roli hrají peníze (úroky)

• je nástrojem k ovlivňování regulace úrokové sazby a přístupu k úrokům (penězům)

• drahé a levné peníze

1. diskontní sazba = úroková míra, kterou určuje česká národní banka _ za ni půjčuje peníze peněžním ústavům a od ní se pak odvíjí další sazby, které banky určují klientům

2. povinné bankovní rezervy = část peněz, které musí povinně schovat v centrální bance → čím větší je rezerva, tím méně banka půjčuje peněz

3. operace na volném trhu - nákup a prodej cenných papírů; dluhopisy - stát disponuje peněžními prostředky

• keynesiánský směr - je pro pohyb toku peněz; je pro střídání a vyrovnávání nabídky peněz

• konzervativní směr - regulace množství peněz se má nechat; kdo na to bude mít, tak si peníze půjčí

EKONOMICKÉ TEORIE TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

VZNIK A VÝVOJ EKONOMICKÝCH TEORIÍ

• vznik spjat se vznikem kapitalismu

• přechodným systémem mezi feudalismem a kapitalismem byl MERKANTILISMUS (15.-16. stol.) - 1. pokus o výklad kapitalismu; zdrojem bohatství a zisku státu je když převažuje vývoz nad dovozem

1. KLASICKÁ POLITICKÁ EKONOMIE

• pol. 17.sto1. - 19.sto1.

• definitivní vznik první ekonomické teorie

• zakladatel ADAM SMITH -ekonomický liberalismus

• zdroj zisku je ve výrobě

• trh má své vlastní zákony, kt. stát nemůže ovlivňovat: „Ať jde jak jde”, „Neviditelná ruka trhu” - laisses faire

• dílo: „Zkoumání o povaze a příčinách blahobytu národů” neboli Bohatství národů

• kritika feudalismu

• podpora volného obchodu a podnikání

• kapitalismus je výsledek vývoje osobnosti, odpovídá přirozeným schopnostem člověka = je ideální

• každý člověk chce peníze a úspěch

• původem bohatství je průmyslová výroba a k jejímu růstu je potřeba soustředit se na dělbu práce → rozlišujeme:

a) směnnou hodnotu = je dána poměrem, kolik peněz za to mohu nabídnout

nebo dostat

b) užitnou hodnotu = souhrn vlastností, proč nám je výrobek k užitku

I. Jednofaktorová teorie výrobních nákladů:

RicardO

• hlavním zdrojem výroby a zisku je pracovní síla a podíl živá práce → musíme co nejvíce omezit stroje ve výrobě - platí před masovým zaváděním strojů do výroby

• nahrazena:

II. Vícefaktorová teorie výrobních nákladů:

Mill

• zisk (hodnota) je tvořen více faktory: mzdou, podnikatelským ziskem a úrokem

• základem je pracovní oběť dělníka i prac. oběť podnikatele (nenechává si všechen zisk) a abstinence kapitalisty

III. Teorie přebytku:

• práce nabyla schopnosti vytvořit větší produkci než je její reálná spotřeba = přebytek

• tento přebytek = práce vytváří zisk, rentu, úrok

IV. Teorie minimální mzdy (dána existenčním minimem):

• založeno na Malthusově populační teorii

• populace roste geometrickou řadou, produkty pro jejich obživu aritmetickou řadou (zdroje pro výživu jsou menší než růst obyvatel)

• pokud je reálná mzda vyšší než existenční minimum (nezbytně nutné pro život), tak to vede k růstu populace, roste nabídka pracovní síly → to tlačí na mzdy→ ty KLESAJÍ

• pokud je reálná mzda nižší než existenční minimum znamená to pokles populace = nedostatek pracovních sil → to tlačí na růst mzdy

• klasická politická ekonomie se zabývá makroekonomií, nezabývá se mikroekonomii

2. NEOKLASICKÁ TEORIE

• = MARGINÁLNÍ REVOLUCE V EKONOMICE

• = zkoumání principů chování mikroekonomických subjektů, agregátů (domácnosti, firmy)

Marshall, Clark = anglo-americká škola

• marginální analýza = zkoumání změn jedné proměnné na druhé proměnné, když ostatní faktory jsou neměnné

• zkoumá závislost poptávky a nabídky

• základ. vztah - cena je určována vztahem poptávky a nabídky

• poptávka vysvětlována teorií MAZNÍHO UŽITKU - se stoupající výrobou stoupá užitečnost, ale jen do určitého bodu → pak už užitečnost klesá (př: 2 kopečky zmrzliny x 52 kopců

• nabídka - teorie MEZNÍ PRODUKTIVITY - produktivita má svou mez - od určitého bodu by byly náklady na výrobu neúměrně vysoké - pak už produktivita neroste

• vzniká teorie PŘEBYTKU SPOTŘEBITELE = rozdíl mezi maximální částkou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit a částkou, kterou skutečně zaplatí

• nebo teorie PŘEBYTKU VÝROBCE = rozdíl mezi částkou, kterou výrobce dostává a cenou, kterou byl ochoten přijmout jako minimum

• tím se vytváří hodnota buď pro spotřebitele nebo výrobce

Marshall

• dílo: „Záhady ekonomické vědy”- existují obecně platné ekonomické zákony - při volném průběhu bude vývoj ekonomiky rovnoměrný a poklidný; zásahy - nastane krize, nezaměstnanost, ... nevzniká zákonitě, ale důsledkem náhodných vlivů - zastaví je právě obecně platné zákony

• zisk kapitalisty - kapitalista vloží prostředky, dělník vloží práci - výsledkem je zisk - dělník dostane peníze za práci, kapitalista za riziko (za to, že peníze vložil a nepoužil je pro sebe)

• lepší podmínky pro dělníka přinese zvýšení produktivity práce (více vyrobí - dostane vyšší plat)

Clark

• dílo: „Rozdělování hospodářství: Zásady národohospodářské teorie”

• pokusil se ukázat, že kapitalismus vytváří podmínky pro ekonomický rozvoj hospodářství a socialismus ne - je špatný!

• dělníci nejsou vykořisťováni, a proto nemají důvod se bouřit

• kapitalista vkládá kapitál a dělník vloží hodnotu práce - zisk, který se spravedlivě rozdělí podle vkladu

PŘECHOD OD CPE V ČR

• CPE = plán sestavený centrálními orgány:

1) v plánu bylo určeno, co se má v jednotlivých podnicích vyrábět a v jakém

množství

2) plánem bylo předurčeno, z jakých zdrojů se bude vyrábět a jakou technologií

3) stejné to bylo i při rozdělování produkce

• CPE převládá státní a družstevní vlastnictví

• transformace CPE

• demokratizace vojenského a politického života

• vytvoření prvních podmínek pro podnikatele a obchodníky

• odstranění a privatizace státních podniků

• liberalizace cen a důchodů (uvolnění od cen od státního zásahu) - odstranění monopolu dodavatele

• změna struktury výroby

• přeměna daňové ústavy

• vybudování soustavy bank tržního hospodářství

• konvertibilita měny (volitelně měnitelná)

• zřizování institucí (finanční úřady, burzy)

Přechod od CPE k tržní ekonomice v ČR

• drancování cen

Struktura vlastnictví:

• 3 typy: státní (CPE); soukromé (tržní ekonomika); skupinové

• musí dojít ke změně - státní musí být sníženo na soukromé

• v ČR:

• restituce - typ privatizace; vrácení majetku původním majitelům (nebo dědicům)

• malá privatizace - do určitého počtu zaměstnanců; probíhala formou aukcí (nabízeno přednostně zaměstnancům → u nás ne)

• velká privatizace - transformace velkých podniků do menších částí → dochází ke koupi → kupónová privatizace = za 1015 Kč knížka (body), ale museli se zatrhnout podniky (akcie) - poslat a pak to bylo rozděleno mezi nás (mohlo se stát, že jsme byli přes → neumístili se → každý podnik měl totiž hranici akcií → státní vlastnictví přešlo do soukromého vlastnictví; odkup knížek (fondy = DIK = držitel investičních kupónů) → stávali se vlastníky → nabízeli i 10x více

• transformace majetku družstev - jednotné zemědělské družstvo → dnes z jednotlivých vlastníků → minimálně 50tis. Kč → každý je vlastníkem dílu

• privatizace bytových fondů → od státu si koupili do svého vlastnictví byt

• v této otázce dále: Aristoteles, Platon, Středověk - zvykové přerozdělování - církev, Merkantilismus - Keynes - Utopický socialismus (na základě solidarity → vlastník mělo něco více → uspokojení psychických potřeb) - Marxismus

6

---