Struik 045

exemplćłfich a obsahuje aritmeticke vyklady Kriitana z Prachatic, ktery ućil na universite v letech 1392 aż 1437. Zatimco se z 15. stoletl zachovalo jen nekolik mślo ma-tematickych rukopisu ceskych autoru, zmenila se situace podstatne v nśsledujicim stoletl. Po vynfilezu knihtisku se rychle rozvijela „prakticka aritmetika", pfićemź se soufcasnS v tistenych ucebnicich ustalovaly symbolika a algoritmy. Do tohoto proudu se zapojila ćeskd matematika. Prvnl ceskou pfirucku prakticke aritmetiky napsal On-drej Klatovsky; vysla roku 1530 (2. vydani 1558) pod nśzvem „Nove kniźky vo poctech na cifry a na liny pri tom nektere velmi użiteSne regule a exempla mince rozlicnś podle behu kupeckeho krśtce a użitecne sebranś". Vedle ni vśak vysly aritmetiky Benese Optdta z Telce, Jiriho Goerla z Goerlśtejna aj., kterć pozdeji doplńovaly ucebnice „praktickś geometrie“. Tśż tyto knihy, psanś pro prak-tickś ucely, majf na tehdejśi dobu dobrou uroven a opi-raji se o nejlepsi zahranićni vzory. Nedlouho po svem vyddni jsou u nds studovany spisy Cardanovy, Stifelovy aj., Tadeśs Hajek z Hajku vede odbornou korespondenci, napr. i s van Roomenem aj. A5koli nasi matematici ani v 16. stoletl neprispeli k celkovemu svetovemu rozvoji, vytvś?ela jejich 6innost prihodnou piidu pro pusobeni ci-zich matematiku u nśs. Do Prahy prichSzi na sklonku svśho źivota Tycho Brahe a zanechfiv& zde sve matema-ticke rukopisy (vedle planimetrie je to hlavne jeho trigo-nometrie), pi.se zde algebraickś dilo Raymarus Ursus, pusobf zde i Kepler. S temito uCenci prisel do Prahy i ivy-carsky mechanik a poctśr Joost Biirgi, ktery v Praze pro-zil dvacet sest let (1605—1631) a ktery se mj. podilel na Keplerovych astronomickych vypoctech. Jiz v prvnim de-setilet! 17. stoletl objevil — ve snaze ulehćit si slożite vypoćty — logaritmy, kterś vsak vydal v Praze aź v roce 1620 pod nśzvem Aritmetische und geometrische Progress Tabulen; voli v nich aritmetickou posloupnost s diferenci 10 a geometrickou o zakładu 1 a kvocientu 1.000100 00. Nevyhodou jeho tabulek było, ze były usporśddny podle hodnot log ar i t mu. Były predstiźeny publikacemi anglicke Ikoly (Neper, Briggs aj.), ktere se też rychle rozsirily, zatimco prdce Biirgiho zustala nepovsimnut& asi v sou-vislosti s upadkem vedeckeho snażeni v Praze v dobę po-belohorskś.

KAPITOLA 6.

SEDMNACTE STOLETI

1. Rychły rozvoj renesanćni matematiky nebyl podnfcen jen „poćetni schopnosti" kupecke vrstvy, ale take poużi-tlm a dalsim zdokonalovSnim stroju ve vyrobe. Stroje były zn&my uz v Orientu a v klasicke antice inspirovaly genia Archimedova. Avśak existence otroctvi a skutećnost, ze neexistoval hospodarsky progresivni mestsky żivot, znemożńovaIy poużiti stroju v techto starśich spolećen-skych formacich. Ukazuje to dilo Heronovo, v nemź jsou sice popisovany różne stroje, avsak jejich ukolem je po-bavit nebo oklamat.

V pozdejśim stredoveku se zacaly uźivat stroje v małych dllnśch, pri verejnych stavbfich a pri dolovdni. Pro-voz techto podniku budovanych obchodnimi mesty nebo ilechtici hledajicimi snadny zisk se ćasto stfetdval s odporem mestskych cechu. Vojenstvi a navigace prispely t§ż k zdokonaleni nśstroju a k jejich pozdejśimu nahra-zeni stroji.

Uż ve 14. stoletl existoval v Lucce a v Benatkśch dobre vybaveny hedvabnicky prumysl. Zaklddal se na delbe prfi-ce a na vyuźitl vodni siły. V 15. stoleti se zacalo hor-nictvi ve stredni Evrope rozvijet a premeńovat v kapita-listicky pnlmysl; technicky se opiralo o vyużiti pumpy a o zdvihaci mechanismy, kterś umożńovały pronikśni do stśle hlubsich a hlubsich vrstev. Vynślez strelnych zbrani a knihtisku, zrizovani vetrnych mlynu a kandlu a stavba lodl, ktere mohly preplout oceśn, vyźadovaly technickou zrucnost a vytvorily technickś povedomi. Zdokonaleni ho-din, ktere były uźitecne pro astronomii a moreplavbu a ktere ćasto były postaveny na verejnych prostranstvich, obratilo obecnou pozornost na obdivuhodne vytvory mechaniku; jejich pravidelny chód a tim i otev?enś moźnost presneho mereni ćasoveho useku mely hluboky vliv na

93