3582277353

Konspektzpracoval: Miroslav Diviś, 1. roćnik FF - Religionistika

Rićan Pavel: Psychologie nabożenstvi, Praha, Portal, 2002

Autor. Doc. dr. Pavel Rićan, CSc., predni odbornik v oblasti psychologie osobnosti, vyvojove a klinicke psychologie, pracuje v soućasne dobę v Psycholog i ckem ustavu AV ĆR a pfednaśi na Husove teologicke fakulte University Kartovi v Praze. kde se zamefuje na psychologii nabożenstvi. Je pnsluśmkem Ćeskobratrske cfrkve evangelicke. Je autorem rady odbornych i popularnich knih (mj. Psychologie osobnosti, Cesta żivotem. Agresivita a sikana mezi detmi, S Romy żit budeme - jde o to jak).

Jednim z vudćich motivu pro sepsani teto knihy je .hlad po nabożenske zkuśenosti, zejmena niterne se snażi uspokojit kromę .charizmatiku¹ i dalsi proudy probuzeneckeho protestantismu*. Z nabożenskeho ożrveni poślednich desitileti teżi i .dovoz‘ z Orientu. Kvete joga, vzrustaji hloućky krśnovskeho hnuti, respekt budi ućitele buddhisticke meditace. Pozoruhodne je ekologicky inspirovane novopohanstvi vćetne kultu starogermanskeho Wotana, ktery se ozyva z pisni skinheads.

Ve sve knize Psychologie nabożenstvi seznamuje ćtenare se zakladnimi pójmy, poznatky a metodami se kterymi moderni psychologie pracuje. Je vhodnym uvodem a prupravou k hlubśimu porozumeni cist dalsi popularni i odbornou literaturu a orientovat se v ni. Pribliżuje ćtenari zpusob myśleni, ke kteremu psychologie pri studiu nabożenstvi vede. Probira, ćim porozumeni nabożenskym jevu prispely hlavni smery psychologickeho badani jako napriklad teorie motivace, vyvojova nebo socialni psychologie. „Podrobneji jsou predstaveny proudy psychologickeho myśleni, ktere mely vyznamny vliv na moderni chapani nabożenstvi, predevśim Freudova psychoanaliza a Jungova analyticka psychologie. Jsou zde popisovany i beżne a mimofadne nabożenske prożitky, moralka, lidska vina, svedomi, vztah mezi psychopatologickymi a nabożenskymi jevy a podobne. Kniha je urćena psychologum. sociologum, religionistum, teologum, studentum techto oboru a zajemcum o nabożenstvi a viru.“

Ćtenare. kterym je urćena tato kniha. bych typologicky rozdelil nasledovne:

1.    Ti kteri, maji niternou potrebu hledani vlastni duchovni cesty, zajimajici se osobne o nabożenstvi, pfipadne vedome nabożensky źiji.

2.    .Religioniste zajimajici se o objektivni odstup se snahou poznat predevśim nazory a nabożenskou praxi druhych." (Uvod. s. 13).

3.    Jretim okruhem ćtenaru by meli byt psychologove, vjejichż pruprave patri psychologie nabożenstvi tradićne kopomijenym oborum* (Uvod, s. 13).

V prvni ćasti knihy .Psychologie nabożenstvi a jeji kontexty' jsou mimo jine reśeny zakladni neodbytne otazky viry. Je zde popisovana soućasnost żivota v zapadni spolećnosti s upadem religiozity .Narody bohatych statu plundruji tuto planetu. vyżiraji narody chudych statu...* sdopadem na vyvoj religiozity .To se deje ve jmenu viry, że lidske śtesti, jeż je povażovano za pośledni smysl żivota, spoava ve stale hojnejśim konzumu". To vede kduleżitym otazkam .Jak ruzne duchovni proudy reaguji na soućasne akutni globalni ohrożeni lidstva a jeho lidskosti. Jakou ućinnou (.fungujici*) utechu a nadeji nabizeji, k jake odpovednosti (a jak pusobive) vedou*. V dneśnim medialnim hluku se „Bożi skutky ztraceji jakoby svou ozvućnost, jejich duchovni nabój, ktery vedl vyznavaće aż na smrt,...“ (Smolik, 1994. s.7). Vśeobecne se ztraci citlivost pro .hloubku a dosah nasi hriśne kompromitace' (Lochman, 1993, s. 94). „...terner naprosta nepfitomnost vedomi hrichu ... pro nas vytvari novou situaci. Prvni krestanśti kazatele mohli predpokladat u svych posluchaću, vedomi viny. Proto była krestanska zvest vonech dnech neklamne evangeliem.“ (Lewis, 1997a, s.

> Pqani c hańzmsti k |e ćrr~. ch^ńn v nąiuzn^irn siewa sm,-4u Pro n4l«#io |e chaizmaskoTi kter)kdiv pobuzany Wcs-fcn, pro pnśłra pf riuinb irótehn hrW. i. kłaiaTW tim mysie* kresfa^a MsH vWi v kres'. Ouiiam SYSlj-m |*o rvnlo±rjj zkuions’. po s«m abriceni .'.'grarjui i s GŁ‘erS de ęh p?sd * 1419).