3832224431

Maghreb 81

Maghreb 81

12.

Resume

Tematem teto diplomove prace, jak jiż samotny nazev napovida, je Maghreb, jeho historie, kultura a predevśim jazykova situace v teto frankofonni oblasti severni Afriky. Vhodnejśim nazvem by vśak można byl „Mały Maghreb", nebot' oblast „Velkeho Maghrebu" zahrnuje kromę Alżirska, Maroka a Tuniska, o kterych v teto prąci pojednavame, dalsi dve

%\

zeme:    Mauritanii a Lybii. Oznaćeni "Al Maghrib", „zapad

v arabśtine, naznaćuje jeho zapadni polohu oproti zbytku arabskeho sveta. Maghreb se vyznaćuje zemepisnou, jazykovou i nabożenskou jednotou. Z geografickeho hlediska je tato oblast relativne izolovana, rozkłada se mezi Stredozemnim morem na severu a Saharou na jihu. Zapadni hranici tvori Atlanticky ocean, vychodni Lybijska pouśt'. Populace Maghrebu ćitajici 77 miliónu obyvatel je velmi nepravidelne rozmistena. Nejhusteji jsou osidlene pobreżni oblasti u Stredozemniho morę a Atlantickeho oceanu, nejmene zalidnena je Sahara. Porodnost v techto zemich zustava i nadale pomerne vysoka, dve tretiny obyvatel jsou v produktivnim veku a vice neż 20% zastoupeni patri mladym do 15 let. Za pośledni pulstoleti se venkovsky raz severni Afriky zmenil, v soućasne dobę żije jiż vice neż polovina obyvatel Maghrebu ve meste.

Óvodni ćast prace se zabyva historii, konkretne obdobim kolonizace jednotlivych zemi a naslednym procesem vice ći mene nasilne dekolonizace. Prvni zemi Maghrebu, kterou si Francie v roce 1830 podrobiła było Alżirsko, Maroko a Tunisko nasledovaly v letech 1881 a 1912. Posledne jmenovane zeme ziskaly nezavislost po politickych vyjednavanich v roce 1956, zatimco Alżirsko, specificke svym postavenim francouzskeho departementu, si odtrżeni od Francie muselo doslova vybojovat v śest let trvajici valce ukonćene roku 1962. V soućasnosti je Alżirsko demokratickou a lidovou republikou s hlavnim