B) Slovo a jeho význam
slovo je skupina hlásek (někdy jen jediná) tvořící ustálený celek a mající svůj vlastní význam
slovo je jednotka lexikální zásoby (lexikální jednotka, lexém)
Význam slov
slovní (věcný, obsahový, lexikální) - označuje určitý jev skutečnosti = význam, který má slovo samo o sobě
mluvnický (gramatický) - nabývá ho až ve spojení s jinými slovy ve větě; je vymezen mluvnickou stavbou jazyka; vyjadřuje různé mluvnické kategorie, např. rod, pád apod.; z tohoto hlediska rozlišujeme slova: lexikální (mají jen význam slovní) - příslovce a citoslovce; lexikálně gramatická (mají význam slovní a ve větě různé významy gramatické) - podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa; gramatická (vyjadřují větné vztahy slov nebo vět) - předložky, spojky, částice (někdy pomocná slovesa - jsem, bych)
slova mohou mít dále význam symbolický (slon = neohrabanost, tyčka = hubenost) a slohotvorný (u odvozenin a složenin, např. letec, zvěrolékař)
Slova jednovýznamová a vícevýznamová
slova jednovýznamová - mají jen jeden význam (mládež, zelený, přísudek, skalpel, podběl, cink, haf, Asie)
slova vícevýznamová - mají více významů (koruna, hlava); rozlišujeme význam základní (primární, původník), např. oko = orgán zraku, a druhotný (sekundární, odvozený), např. oko na síti, oko na punčoše, oko na polévce, pytlácké oko
mnohoznačnost (polysémie) - významy se vyvozují ze základního významu (jazyk - orgán v ústní dutině soubor vyjadřovacích prostředků, řeč metaforicky, např. jazyk u boty, tchýní jazyk rostliny), dvojí utvoření téhož slova s různým významem (červenka - ptáček infekční nemoc vepřů červená hlína), mnohoznačnost předpon (přepsat - z jednoho písma do druhého román jako filmový scénář ještě jednou napsat majetek na někoho jiného)
homonymie (souzvučnost slov) - homonyma jsou slova stejně znějící, ale mají odlišný význam, mezi jejich významy není spojitost, hlásková shoda je náhodná (role - pole svitek, kotouč divadelní úloha)