Příloha č. 1:

Maketa anotace z přednášky

Anotace z přednášky

Předmět: Podnikání a podnik B Školní roka a semestr: 2009/2010

Název tématu přednášky: „ Sítě a clustery malých a středních firem“

Přednášející: Ing. Zuzana Stefanovová Datum přednášky:

Zpracoval tým: Jana Tratschke, Veronika Waloschková

Studijní obor: Podnikání Studijní ročník: N1A

Studijní skupina: N1A

Forma studia: prezenční

Hlavní autor:

Datum kontroly: Hodnotil: Ing. Zuzana Stefanovová

Hodnocení:

Část A:

Stěžejní myšlenky přednášejícího z přednášky a jeho souvisejících publikací

Stanovisko týmu: Pro naši seminární práci použijeme definici, která v sobě shrnuje několik typů definic klastru Michaela Portera: "Klastr je geograficky blízké seskupení vzájemně provázaných firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb a souvisejících institucí v konkrétním oboru i firem v příbuzných oborech, které spolu soutěží, ale také spolupracují, mají společné znaky a také se doplňují." Klastr jako seskupení firem na rozdíl od určitého odvětví překračuje toto vymezení a zasahuje do jiných odvětví a jiných subjektů, které jsou důležité z hlediska konkurenceschopnosti. Jedná se např. o dodavatele specializovaných vstupů, jako jsou součástky, stroje, služby, nebo dodavatele specializované infrastruktury. Názorným příkladem může být masný klastr zahrnující všechny subjekty na daném teritoriu od chovu skotu, přes jatka, zpracující průmysl, stroje, obalové technologie včetně konzervárenství, výzkumu, hygieny, veterinářství až po obchod a třeba i krmivo pro domácí mazlíčky. Často však dochází k segmentaci tak širokého záběru na menší celky, které se díky své produktivitě a inovacím stanou výrazně konkurenceschopné a stávají se vůdčími hráči na světovém trhu. Klastry se mohou rozšiřovat vertikálně směrem dolů až k distribuci a zákazníkům, nebo horizontálně do stran k výrobcům doplňkových výrobků či společnostem, jejichž předmětem je vzdělávání a kvalifikace, technologie nebo společné vstupy. Řada klastrů zahrnuje státní a jiné instituce (univerzity,výzkumná pracoviště, odborné školství, ústavy pro normalizaci, obchodní a jiná sdružení), které poskytují firmám nejrůznější druhy podpory. Zázemí pro inovační růst firem v podobě výzkumných a vývojových institucí a pracovišť je jednou ze stěžejních podmínek pro úspěšný vývoj klastrů.

Seznam použitých pramenů: Informační brožura k problematice průmyslových klastrů

Seznam příloh:

Část B:

Stěžejní myšlenky ze  souvisejících publikací jiných autorů

Stanovisko týmu: Od vzniku přelomové knihy Michaela Portera ,,konkurenční výhoda národů´´ v roce 1990 se objevilo mnoho definic klastrů,ale většina z nich má podobné rysy. Porter v roce 1998 vydal aktualizovanou verzi článku v časopise Harvard Business review ,,klastry a nová ekonomika soutěže. OECD definuje klastry takto: „Klastry jsou sítě vzájemně závislých firem, institucí produkujících znalosti, přemosťujících institucí a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncept klastrů jde dále než síťová spolupráce firem (networking), jelikož postihuje veškeré formy sdílení a výměny znalostí … a také jde dále než tradiční sektorová analýza.“ Klastry definuje také Evropská komise ve zprávě o regionální analýze klastrů: „…skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které: spolupracují a soutěží jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když tyto klastry mohou mít globální rozsah jsou specializované v konkrétním průmyslovém odvětví provázaném společnými technologiemi a dovednostmi jsou buď znalostní, nebo tradiční“ Ve zprávě se lze také dočíst, že sdružování firem do klastrů má kladný vliv na inovace a konkurenceschopnost, vytváření dovedností a informace, růst a dlouhodobou podnikatelskou dynamiku. V odborné literatuře i praxi existuje dělení klastrů na dvě skupiny - založené na hodnotovém řetězci a založené na kompetencích. Pro první skupinu je typická síť dodavatelských vazeb. V praxi se jedná o koncentraci firem kolem hodnotového řetězce spojující výrobce a jejich dodavatele specializovaných komponent výroby. Příklad takového klastru by mohl být automobilový klastr spojující výrobce automobilů s jeho dodavateli, kteří mohou být spojeni s výrobci specializovaných průmyslových zařízení, elektroniky, plastů, gumy a textilu. Druhá skupina je charakterizována tím, že se soustředí na konkrétní oblasti technické expertízy nebo kompetence v regionu. V praxi jde o výzkumné nebo vzdělávací dovednosti. Na rozdíl od první skupiny se zde nejedná o dodavatelské vazby, ale o aplikaci samotných znalostí a expertízy často napříč všemi odlišnými hospodářskými aktivitami. Například pro informační technologie a software je zřejmá jejich geografická koncentrace, avšak aplikace a klienti pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé.

Seznam použitých pramenů: Competitive Regional Clusters: National Policy Approaches, 2007

Národní klastrová strategie 2006 - 2008, kapitola 2. Definice klastru,

www.businessinfo.cz

Seznam příloh:

Část C:

Stěžejní poznatky ze  související praxe

Stanovisko týmu: V ČR jsou klastry většinou institucionalizovány v podobě klastrových organizací (občanské sdružení, družstva). Účelem těchto organizací je podporovat rozvoj jednotlivých odvětví společnými projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů, inovací, výzkumu a vývoje, obchodní spolupráce a marketingu. Firmy, které si vzájemně konkurují, ale zároveň spolupracují v konkrétních oblastech tak mohou překonat řadu svých omezení a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Moravskoslezský kraj byl prvním českým regionem, kde byla realizována studie identifikace klastrů (2002) a kde byl založen první klastr v České republice - Moravskoslezský strojírenský klastr (v roce 2008 přejmenován na Národní strojírenský klastr). Klastry dnes neodmyslitelně patří k pilířům dalšího rozvoje regionálního průmyslu a tím i rostoucí konkurenceschopnosti celého regionu.  V současné době existuje cca 25 založených klastrů, řada dalších je ve stadiu mapování nebo ve fázi přípravy. Pro programovací období 2007-2013 je připraven program SPOLUPRÁCE jako součást Operačního programu Průmysl a inovace. V rámci tohoto programu budou podporovány další klastry. Přínosy klastru Efektivní prostředek pro spolupráci a její rozvoj mezi firmami, institucemi a vysokými školami je právě klastr. Pokud má být klastr úspěšný měl by zasahovat právě do těchto subjektů. Přínos pro firmy vstup na nové trhy + snižování nákladů snižuje omezení menších firem a umožňuje specializaci zvyšuje místní konkurenci a tím i globální konkurenční výhodu zrychluje přenos informací a technologií nabádá vládu k investicím do specializované infrastruktury umožňuje efektivní propojení a partnerství Přínos pro vysoké školy Vysoké školy sehrávají významnou roli v rozvoji inovací. Úzká spolupráce univerzity se skupinou společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a porozumění podnikatelským postupům a potřebám. To způsobí, že absolventi univerzity jsou lépe připraveni pro průmysl a studijní plány lépe uzpůsobeny studentům. Přínos pro region Klastrování je významným a úspěšným nástrojem regionálního rozvoje. Poskytuje fórum pro dialog mezi klíčovými aktéry v regionu se zaměřením na růst. Namísto obecnějšího zaměření se na zvyšování dovedností, lákání investic, rozvoj MSP atd. v regionu se specifikou každého klastru stává zaměření se na činnosti ekonomického rozvoje. Tento přístup je totiž mnohem mocnější a jeho sílu již odhalila řada vlád zemí OECD. Efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž příkladem mohou být např. řídicí skupiny klastru, napomáhají úsporným nákupům ze strany veřejné sféry, která se zároveň více dozvídá o potřebách podnikatelů.

Seznam použitých pramenů: www.ihned.cz

www.o-kraji.kr-moravskoslezsky.cz

www.businessinfo.cz

Seznam příloh:

Část D1:

Vlastní názor studenta k problematice

- Jana Tratschke:

Stanovisko studenta: Sítě a clustry jsou dá se říci novodobými pojmy, které jsou řady firem nuceny akceptovat a aplikovat do svých firem.Jeden ze zajímavých článků uvádí, že se jedná o „ nečekané příležitosti pro všechny zúčastněné „.Je přeci v jejich zájmu snižovat své náklady,přijímat rychleji nové informace, technologie nebo dále např. zvýšit svou konkurenční výhodu. Doba, kdy továrníci a podnikatelé hleděli na ostatní kolegy v oboru jako na nepřející závistivce, je už dávno pryč. S konkurencí se tehdy muselo bojovat. Dnes už to není tak úplně pravda. Naopak z konkurenta je možné si udělat přítele. Velkou příležitostí jsou v tomto směru clustry, neboli partnerství či spojení, seskupení s firmou/ firmami, které jsou podobného zaměření a třeba také velikosti,dodavatelů atd. Řešení mnoha problémů se nalézá v tomto cizím slově, pocházejícího z angličtiny. Zkrátka všech subjektů, které by nás ani nenapadly. Podmínkou je samozřejmě efektivita takového seskupení. Závěrem bych chtěla říci, že si myslím, že clustry jsou opravdu velkou příležitostí mnoha malých a středních firem,hlavně pro rozvoj jejich podnikání. Stačí vzít iniciativu do vlastních rukou a využít příležitosti, které firmám leží u nohou.

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

Část D2:

Vlastní názor studenta k problematice

- Veronika Waloschková:

Stanovisko studenta: Poslední třetina dvacátého století se do historie lidstva bezesporu zapíše výrazným písmem. V tomto relativně krátkém časovém úseku lidstvo prožilo jedny z největších změn ve své historii. Tyto proměny nalezly svou odezvu i v ekonomické teorii. Proměna charakteristik světového hospodářství přitáhla též pozornost vědců, manažerů i politiků ke klastrům jako novému nástroji hospodářských rozvojových politik, zohledňujícím souvislosti územního ukotvení hospodářské aktivity soukromého sektoru v kontextu globální ekonomické soutěže. Do povědomí veřejnosti vstoupil s pojmem klastr právě Michael E. Porter svou knihou The Competitive Advantage of Nations (1990). Empiricky orientovanou analýzou konkurenční výhody odvětví i národů Porter upozornil na existenci lokalit, které z řady důvodů vykazovaly větší a i v globálním kontextu dlouhodoběji udržitelný hospodářský úspěch, a nazval tyto lokality „klastry“. Jejich hlavním rysem byla geografická blízkost ekonomických subjektů a charakteristiky prostředí lokality, s důrazem na jeho konkurenční charakter. V dalších dílech pak Porter posunul důraz na spolupráci ekonomických subjektů při zachování konkurenčního prostředí. Klastry se od té doby staly předmětem téměř nepřeberné řady výzkumů, vedených z různých teoretických pozic i motivovaných různými cíli, od vymezování konceptu přes metody jejich identifikace po praktická doporučení při jejich zřizování a správě. Objevily se však i kritiky konceptu směřující proti eklektičnosti Porterova přístupu, vágnímu pojetí klastru či určitým vnitřním rozporům v Porterově díle. Všeobecně byl však akceptován závěr, že klastry přispívají k hospodářskému rozvoji regionů i zemí. Zkoumání vývoje klastrů bude jistě důležité i do budoucnosti, vzhledem k tomu, že v období po roce 2013 se dá očekávat citlivý pokles možností získat prostředky z evropských strukturálních fondů, a tudíž teoreticky i prostředků na podporu rozvoje klastrování.

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

Příloha č. 2:

Maketa zprávy ze samostudia

(semestrální práce)

Zpráva k samostudiu (semestrální práce)

Předmět: Podnikání a podnik B Školní roka a semestr: 2009/2010

Název tématu cvičení: „Sítě a clustery malých a středních firem“

Cvičící: Ing. Zuzana Stefanovová Datum cvičení:

Zpracoval tým: Jana Tratschke, Veronika Waloschková

Studijní obor: Podnikání Studijní ročník: N1A

Studijní skupina: N1A

Forma studia: prezenční

Hlavní autor:

Datum kontroly: Hodnotil: Ing. Zuzana Stefanovová

Hodnocení:

Část A:

Popis zadání úkolu k vymezenému tématu

Cílem této seminární práce je popsat námi vybraný podnik z hlediska rozlečení potenciálů na vnitřní a vnější. Na základě výsledků určit vhodnou organizační strukturu a rozhodnout, které z činností budou zajišťovány externě. V závěru vymezit efekty, rizika a podmínky symetrického podnikání u firmy ….. Přepokládáme existenci středního podniku, který je v dalším textu podrobně popsán, který na základě diagnózy svých potenciálů rozvíjí synergické formy podnikání jak vně (vytváří sítě apod. s jinými firmami), tak uvnitř firmy (podporuje týmovou spolupráci a intrapodnikání).

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

Část B:

Vymezení subjektu, objektu, předmětu a účelu řešení úkolu

Společnost SevenSport s.r.o. , která prodává pod značkami InSPORTline a Worker je významným českým výrobcem a dovozcem fitness a sportovního zboží, výrobků pro volný čas a nově i motocyklových doplňků. Vznik společnosti je datován rokem 1995 ve Vítkově. V roce 1999 jsme otevřeli pobočku na Slovensku a postupně i v Polsku, Rumunsku, Maďarsku a začali jsme tak úspěšně pronikat na zahraniční trhy. Firma InSPORTline byla založena jako společnost ručeným omezením na základě společenské smlouvy mezi 2 společníky, kteří jsou taktéž jednatelé firmy. Předmětem podnikání firmy je velkoobchod, zprostředkování služeb,specializovaný maloobchod,zprostředkování obchodu,pronájem věcí movitých Pozice na trhu Pozice na trhu firmy SevenSport s.r.o. , je měřena v % . Moravskoslezský region je již 30.regionem kde tato firma působí, má pobočky a prodejní místa. Firma SevenSport s.r.o. má 500 odběratelských prodejen po celé ČR. Vlastní prodejny jsou pouze ve Vítkově a v Praze. Do zahraničí je zboží vyváženo do následujících zemí, které jsou také pouze odběrateli : Slovensko, Polsko, Maďarsko, Anglie,Německo, Rumunsko, Moldávie, Slovinsko, Bulharsko. Odběratelé v těchto zemích mají zastoupení prodávat pod značkou Insportline a Wolker. Identická firma s názvem SevenSport s.r.o je umístěna na Slovensku, konkrétně v Trenčíně. Zákazníci Zákazníky firmy InSportline tvoří všichni zájemci o sport a sportovní vybavení nejen domů, ale také firem, posiloven atd. Vymezení objektu Firma Kettler se zabývá stejnými službami jako firma SevenSport s.r.o. tudíž by bylo možné spojení těchto firem, které by vedlo ke zvýšení podílu na trhu a konkurenceschopnosti. Značku Kettler vystihuje motto „vše pro volný čas“. Kettler je lídrem na trhu kvalitních posilovacích strojů a vybavení pro fitness. Vzhledem ke stejnému předmětu podnikání těchto firem by nemělo dojít k rozporu jejich cílů a vizí určených pro podnikání. Účel řešení Cílem naší práce je analyzovat rozdělení potenciálů na vnitřní, vnější a následně je zhodnotit. Na základě výsledků pak sestavit návod jak využít budoucí celkový potenciál. Dalším krokem bude určení rozvoje vnější synergické formy podnikání - firma SevenSport s.r.o. by mohla vytvořit síť s firmou Kettler, budeme také zjišťovat, jak firma podporuje týmovou spolupráci a intrapodnikání.

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

Část C:

Vymezení základních pojmů, definic, přístupů a kritérií kvality řešení úkolu

Potenciál- slovo potenciál pochází z latinského potentia, možnost, moc, síla. Je to souhrn schopností nebo celková možnost něco udělat. Vyjadřuje rozdíl mezi tím co je a co musí nastat nebo by mělo. Je to pravděpodobná změna, která vyvolává jednak odpor ke změně, jednak příležitost k umocnění potenciálu původního nebo ke vzniku potenciálu nového. Výše uvedené protikladné interakce vedou k diferenciaci celkového potenciálu. Potenciál můžeme rozdělit na subjektivní, který zahrnuje silné a slabé stránky a objektivní, který obsahuje ohrožení a příležitosti. Další typy rozdělení jsou : Účelný potenciál - (U) vede ke změně, dochází k účelnému naplnění podstaty Vynaložený potenciál - (VP) dosažení účelnosti vyvolá odpor proti změně a je nutno vynaložit další potenciál Stabilizovaný potenciál - (SP) je to tzv. zbytek celkového potenciálu PC= U+VP+SP SWOT analýza - zjišťuje na základě strategického auditu klíčové silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Audit nabízí nepřeberné množství dat různého významu a spolehlivosti. Analýza SWOT tyto data zpracovává a zdůrazňuje klíčové položky vyplývající z interního i externího auditu. V zájmu větší působivosti se jedná o malý počet položek, které ukazují , kam by měl podnik upřít svou pozornost. Síťové podnikání - můžeme definovat jako spolupráci skupiny firem, které používají spojené zdroje ke kooperaci na společných projektech. Síťové podnikání má různé formy a slouží k různým účelům. Některé jsou strukturované a formální, dokonce mají svou právní formu. Jiné jsou neformální, kde si např. skupina firem vyměňuje nápady nebo rozvíjí širší formy spolupráce. Některé se soustřeďují na sdílení obecných informací, jiné se soustřeďují na konkrétnější cíle (např. společné podniky na podporu exportu). Sítě zahrnují i dohody a smlouvy s výzkumnými ústavy, vzdělávacími a školícími institucemi a veřejným orgány. Se sítěmi podniků úzce souvisí také nově se formující sdružení podniků klastr. Intrapodnikání - Ve své podstatě jde o projev atributů moci a podvolení položených na základech podnikavosti a synergie. Jde tedy o specifický výraz moci firmy ve vnitřním a vnějším podnikatelském prostředí. Klastr - Zjednodušeně řečeno jde o firmy a instituce, které spolupracují v rámci určitého regionu a v daném průmyslovém odvětví za účelem zvýšení jejich konkurenční výhody. Za odvětví je považován specificky druh zboží či služeb. Zároveň si však tyto firmy nadále konkurují. Jelikož řeší podobné problémy, jejich spolupráce jim umožňuje získat konkurenční výhodu. Hlavní vliv na další rozvoj klastru tak má především strategie firem,struktura a soupeření, podmínky vstupních faktorů, podmínky poptávky a podporující odvětví.

Seznam použitých pramenů: Moderní marketing: Philip Kotler,

www.czechinvest.org

www.buissnessinfo.cz

Seznam příloh:

Část D:

Vymezení vstupních dat a informací, jejich zdrojů a dostupnosti

Potřebná data a informace k zjištění a změření potenciálu firmy se nám podařilo získat z výroční zprávy firmy InSPORTline s.r.o.. Dále jsme čerpaly z jejich internetových stránek, kde jsou informace veřejně přístupné, ale bohužel neobsahovaly ekonomické údaje, které jsou pro nás důležité, tudíž jsme se osobně setkaly s některými zaměstnanci firmy, kteří nám tyto údaje poskytly.Musíme však upozornit, že firma nechtěla všechny data poskytnout a proto některé budou vymyšlené. Na základě těchto podkladů budeme schopni určit a následně zhodnotit celkové možnosti firmy a předpoklady pro síťové podnikání.

Seznam použitých pramenů: Rozhovor s majitelem firmy p.Romanem Košťálem

Seznam příloh:

Část E:

Postup řešení úkolu - analýza, syntéza, propočty, grafy apod.

Analytická fáze řešení má tyto postupové kroky: 1) Pyramidální dekompozice funkcí firmy pro roky (2007, 2008, 2009) V první fázi jsme charakterizovali hlavní, základní a dílčí funkce firmy. Tyto funkce pak rozdělily na produktivní a neproduktivní. (viz.Příloha č.1) 2) Pyramidální dekompozice funkcí firmy doplněna o váhy funkcí a rozčlenění na vnější a vnitřní pro roky 2007-2009 V druhé fázi jsme rozdělily jednotlivé funkce na vnitřní a vnější a udělily jim jejich váhy (viz. Příloha č.2) 3) Váhy funkcí a bodové ohodnocení potenciálů + výpočet relativních a absolutních hodnot pro roky 2007-2009  třetí fázi jsme potenciály bodově ohodnotily a provedly výpočet absolutních a relativních hodnot potenciálu firmy InSPORTline s.r.o. pro roky 2006-2008 (viz. Příloha č.3) 4) Rozdělení potenciálů firmy Seven Sport s.r.o. na U, V a SP a jejich propočet propočet podmínek dynamiky celkového potenciálu KCP1 ≥ 2 - (SP0:PC0) (viz. Příloha č.4 a Příloha č.5) V syntetické a synkretické fázi jsou provedeny tyto kroky (pro roky 2006, 2007, 2008): V této fázi jsme vytvořily incidenční matici, kde jsme vybraly ve stanoveném rozsahu silné, slabé stránky, příležitosti a ohrožení. V matici jsme uspořádaly potenciály od největšího k nejmenšímu v absolutní hodnotě. (viz. Příloha č.6) Na základě údajů z incidenční matice jsme pro každý rok sestavily síťový diagram potenciálů firmy Seven sport s.r.o. a určily vazby mezi těmito potenciály. (viz. Příloha č.7) Projekční fáze Externí procesy Zákazníci, se kterými firma Sevensport s.r.o. již dlouhodobě spolupracuje jsou iniciativní ve vzájemné spolupráci, která vyplývá z dlouhodobě dobrých dodavatelsko- odběratelských vztahů.Hovoří se jak o uspokojení potřeb zákazníka, tak technické podpory pro prodej a objednávkový systém. Firma Sevensport s. r.o. stále více usiluje o zdokonalení logistického systému, aby zaručila dodat požadované množství zboží ve stanoveném čase. V oblasti podpory prodeje si firma udržuje předem stanovený cíl - pro zákazníky zjednodušit a urychlit systém objednávání zboží elektronickou formou. Nemalou pozornost firma také věnuje spokojenosti všech domácích i zahraničních obchodních partnerů. Standardní obchodně - dodavatelské vztahy Zásady spolupráce s externími pracovníky jsou dle zvyklostí prováděny na základě smluv dle občanského zákoníku a vše se zpracovává na základě uzavřených kontraktů. Smyslem podnikatelské sítě je vytváření kladného synergického efektu. Po vyhodnocení získaných dat z předcházejících analýz jsme vyhodnotili firmu Kettler s.r.o., jako potenciální firmu pro zavedení zasíťování s firmou Sevensport. s.r.o. Myslíme si, že spojení těchto dvou firem může být kladně dosaženo synergického efektu. Navrhované oblasti spolupráce obou firem po zasíťování: spolupráce v oblasti logistiky výměna zkušeností výměna informací vzájemné poskytování autodopravy vzájemné využití skladovacích prostor firem spolupráce managementu firem propojení internetových obchodů Interní procesy U interních procesů jsme posoudily možnost vyvolání klimatu vnitropodnikání. Toto je v celku přípustné, jelikož se činnost velkoobchodu rozděluje na několik částí, které bývají prováděny odděleně ( příjem na sklad, výdej, rozvoz). Z tohoto důvodu je vhodné zřídit ve firmě Sevensport s. r. o. mechanismy, podporující zdravé, vitální a popřípadě soutěžní prostředí na základě vnitropodnikání. Zaměstnanci jsou v tomto smyslu motivováni a jednotlivé operace na sebe musejí navazovat. Jednotlivé organizační složky jsou závislé na kvalitě práce druhých.Je však nezbytné správně nastavit motivační mechanismy a zásady vnitropodnikání.

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

Příloha č. 1. Pyramidová dekompozice funkcí firmy pro roky 2007-2009

Příloha č. 2: Pyramidální dekompozice funkcí firmy Seven Sport s.r.o. , rozčlenění na vnější a vnitřní pro roky 2007 - 2009

Příloha č. 3: Bodové ocenění potenciálů a výpočet relativních a absolutních hodnot firmy Seven Sport s.r.o. pro roky 2007 - 2009

Příloha č. 4: Rozdělení potenciálů firmy Seven Sport s. r. o. na U, V a SP

Příloha č. 5: Propočet podmínky dynamiky celkového potenciálu firmy Seven Sport s.r.o pro roky 2008/2007 a 2009/2008

Příloha č. 6: Incidenční matice firmy Seven Sport s.r.o. a učinili jsme vazby mezi těmito potenciály.

Příloha č. 7: Síťový diagram potenciálů firmy Seven Sport s.r.o. pro roky 2007, 2008, 2009

Příloha č. 8: Prezentace firmy Seven Sport s.r.o.

Část F:

Popis a zdůvodnění výsledků řešení úkolu

Jestliže by docházelo k pravidelným poradám a schůzím managementu, bylo by dosaženo pravidelné koordinace v řízení společnosti a komunikaci v klastru. Přihlédneme-li k pozitivním rozvojovým ukazatelům se mohou společnosti v blízké budoucnosti dohodnout na vzájemné spolupráci,kooperaci vedoucí k dosažení synergického efektu a potenciály obou firem by měly možnost být využity v maximální míře. K dosažení by byl potřebný delší časový horizont a propracování všech procesů firem.

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

Část G:

Závěr k řešenému úkolu - shrnutí, efekty, rizika a podmínky pro platnost výsledků řešení (ad F)

Domníváme se, že firma Sevensport s.r.o. se může díky klastrové spolupráci a také provedení zasíťování s firmou Kettler podařit vytvoření strategického partnerství, díky kterému mohou obě firmy ještě lépe prosperovat,kvalitněji využít svých kapacit a potenciálů a navázat tak výbornou spolupráci. Ať už se jedná o stávající regiony, ve kterých firmy působí, nebo rozšíření služeb do dalších oblastí ČR a celkově zmapovat domácí trh a samozřejmě i ten zahraniční.Kde jsou dominantnějšími partnery Slovensko a Polsko za firmu Sevensport s.r.o. a Německo, jakožto rodná zem firmy Kettler, ale také USA, zásobované právě touto firmou. Obě firmy mají dokonce stejná motta, která v sobě nesou spokojenost zákazníků.Za riziko bychom označily menší neshody v otázkách řízení a managementu firem, které by mělo být provázáno.Zatím co české firmy příliš neprosazují řízení přesně podle pravidel a předpisů či norem, naopak německé firmy v tomto ohledu nemají konkurenci.

Seznam použitých pramenů:

Seznam příloh:

______________

---