Struik 017

to obchodni mesta, v nichż starovec! latifundiste bojovali beznadejne s nez&vislou a politicky uvedomelou trSdou obchodniku. Behem 7. a 6. stolet! pred n. 1. dosahla tato kupecka trida nadvlady a musela naopak obstat ve vnitrnich bojich s małymi obchodniky a remeslniky vy-tvafejicimi lid (demos). Vysledkem byl rust reckych samospr£vnych mestskych statu „polis", predstavujicich novy spolećensky experiment odliśny od drivejśich mestskych statu Sumeru a jinych zemi Orientu. Nejvyznam-nejsi z techto mestskych statu se vyvinuly v Jonii a na pobreżi Anatolie. Rostouci obchod je spojil s pobreżim celeho Stredozemniho morę, s Mezopotamii, Egyptem, Skytii, a dokonce s jeste vzdalenejsimi zememi. Delii dobu hral vedouci ulohu Milet. Take jina pobreźni mesta nabyła bohatstvi i vyznamu: na recke pevnine to byl nejprve Korint, pak Ateny; na italskem pobrez! Kroton a Tarentum; na Sicilii Syrakusy.

Nove usporadani spolećnosti vytvorilo i novy typ clo-veka. Obchodujici kupec neziskal nikdy do te doby tolik nezdvislosti a vedel, że tato nezavislos< je vysledkem neustśleho a urputneho boje. Nikdy nemohl prijmout sta-ticke orientalni chapani sveta. Źil v obdobi geografickych objevu, ktere lze prirovnat jen k zemepisnym objevum zapadni Evropy v 16. stoleti; neuznaval ani absolutniho vladce ani moc pripisovanou nemennemu bożstvu. Nadto mel dosti volneho casu, ktery mu zajistilo jeho bohatstvi a prace jeho otroku. Mohl tedy o svem svete filosofovat. Situace, v niż neexistovalo żadne pevne vybudovane nabożenstvi, privedla sice na jedne strane mnohe oby-vatele reckych pobreżnich mest k mysticismu, na druhe strane vsak take podnecovala jeho protiklad, totiż rust racionałismu a pronikani vedy do predstav o svete.

2. V atmosferę jónskeho racionałismu se take zrodila moderni matematika, ktera si nekladla jen orientalni otśzku „jak?“, ale też moderni vedeckou otazku „proc?" Tradice pokłada za otce recke matematiky kupce Thaleta z Miletu, ktery v prvni polovine 6. stoleti navśtivil Baby-lónii a Egypt. I kdyby była cela jeho postava jen legendarni, predstavuje prece cosi neobycejne realneho. Symbolizuje podminky, za nichż były polożeny zakłady nejen moderni matematice, nybrż moderni vede a filosofii vubec.

Studium matematiky v ranem Recku sledovalo jako hlavni cii racionalni postiżeni ulohy lidstva ve vesmiru. Matematika sloużila k nalezeni radu v chaosu, k uspo-radani myslenek logickeho retezce k stanoveni zakladnich principu. Była vice neż ostatni vedy proniknuta raciona-lismem, a i kdybychom meli pochybnosti o tom, że se rećti obchodnici seznamili s orientalni matematikou na svych obchodnich cestach, vime, że prece jen brzy seznali, że orientalni nśrody nechaly vetsinu otazek racionalnich uvah stranou. Proc ma rovnoramenny troj-uhelnik dva stejne uhly? Proc je płocha trojuhelnika rovna polovine płochy obdelnika o teże zakladne a vysce ? To jsou otazky, ktere prirozene napadały ty, kdoż se ptałi po podobnych problemech v kosmologii, biologii a fy-zice.

Naneśtesti nemame puvodni prameny, ktere by nśm mohly poskytnout obraz o pocdtećnim rozvoji recke matematiky. Existujici sbirky rukopisil pochazeji aż z kre-stanskych a arabskich dob a jsou jen poskrovnu dopl-neny poznamkami v egyptskych papyrusech z ponekud drivejśi doby. Presto klasickś filologie je schopna re-konstruovat zachovane texty pochazejici ze 4. stoleti pred n. 1. i z drivejśi doby, a tak mamę spolehlive edice Euklida, Archimeda, Apollonia a dalsich velkych mate-matiku staroveku. Avsak v techto textech se nam pred-stavuje uż plne rozvinutd matematicka veda, jejiż his-toricky vyvoj lze steżi nacrtnout i s pomoci pozdejśich komentaru. Pro leta, v nichż se utvarela recka, matematika, se musime uplne oprit o fragmenty dochovane diky pozdejśim autorum a o rozptylene poznamky filosofu a ostatnich autoru, kteri vlastne nebyli matematiky. Na-nejvyś vynalezava a trpeliva kritika textu vyjasnila mnoha temna mista techto ranych dejin; za to, że dnes jsme schopni vylożit tak souvisly, i kdyż mnohdy jen hypoteticky obraz vytvareni recke matematiky, vdećime prąci vykonane badateli, jako jsou Paul Tannery, T. L. Heath, H. G. Zeuthen, E. Frank a jini.

3. V 6. stoleti pred n. I. vznikla na troskach Asyrske rise nova a silna orientalni mocnost: Persie Achaime-

35