2806614566

L U V O D

1.1 Fyzikalui yeliciny a jej ich jednotky

1.1.1 Piirodni jev a fyzikalui reliciua

Fyzika je prirodni yedou. jeż zkouma nejjednoduśśi. ale soućasne i nejobecnejśi zakomtosti priiodnich jevu, stavbu a ylastnosti hmoty a zakony jejflio pohybu. Pri tomto zkoumani zjiśfujeme. że studoyane objekty maji urćite charakteristiky (ylastnosti), że se nachazeji yjistych stayech a że mezi mmi probihaji nejruznejśi deje. Kyystiżeni techto skutećnosti nam sloużi fyzikalui yeliciny.

Jestlize chcenie zdarne proniknout do taj u fyziky, musmie v prvm rade pochopit podstatu daneho pfirodmho je\ii.

A tepr\’e pote pfistoupime k definici phslusne fyzikalni yeliciny, ktera tentojev jednoznaćne charakterizuje. 0    9

1) Yelice ćasto se setkayame s jei em. kdy jeden hmotny objekt nejakj-m zpusobem oyliyńuje jiny hmotny objekt - uyadi jej do pohybu. brzdi jej. meni smer jeho pohybu. meni jeho polohu nad zemskym poyrchem. deformuje jej. apod. T>1o nejruznejśi pripady \-zajemneho pńsobeni mezi hmotnynn objekt)- pak charaktenzuje

fi zikalui relićina silą

2) Dobre zname a ćasto i \yużiyame jev, kdy dochazi k uspofadanemu pohybu nabit\-ch objektu - elektronu v koyech. lontu v elektroljtech. syazku nabit)^rch ćastic ve yakuu. ale napr. i elektronu kołem jadra ylastniho atomu. A opet ysechny takoye pripady. af uż je prićma jejich yzmku jakakoh. jednoznaćne charakterizuje

fyzikalui relićina elektricky proud.

Lze tedy fici. że fyzikalui relićina je urćity presne \ymezeny pojem (yetsinou to byya jedno ći dye sloya). jimż lze jednoduśe kyahtamme i kyantitatiyne popsat phslusne fi-zikalni jeyy. t.j. ylasmosti. sta\y a zmeny hmotnych objektu ći soustay hmotnych objektu.

Pamatujte si. że każda fyzikalni yelićina ma phrazenou urćitou smluyenou zuaćku (s)-mbol). v tiśtene literaturę psany kurzwou !!!. napf. pro hmomost poużiyame pismeno m. pro ćas t pro silu F. pro elektncky proud /. Toto znaćeni je bezpodminećne nutne dodrżoyat.