Struik 004

KAPITOLA 1.

pocAtky

1. Prvn! predstavy o cisie a tvaru pochazeji uź z davne-ho obdobi starsi doby kamenne, paleolitu. Ćlovek tehdy źil po staletl ci spisę tislciletl v jeskynich a podminky jeho zivota se jen mało lisily od żivota zvirat; jeho hląvni snahou było ziskani potravy vsude, kde jen to było możne. Vyrdbel si zbrane pro rybolov a lov zvere, v pospolitym żivote rozvijel reć k vzajemnemu dorozumivdni a v pozd-n!m paleolitu obohatil svuj żivot też tvurcimi umeleckymi projevy, sochami a malbami. Kresby nalezene ve fran-couzskych a spanelskych jeskynich (z doby asi pred 15 000 lety) mely puvod v nejakem ritu; nicmene vśak ukazuji pozoruhodne vnimani tvaru.

Pochopeni ciselnych hodnot a prostorovych vztahu pokrocilo jen o mdło aż do doby, v niż se zacind proje-vovat prechod od pouheho sbirdni potravy k jeji skuteS-nd vyrobe, od loveni a rybareni k zemedelstvi. Revolucne od zdkladu se zmenil pasivni postoj cloveka k prirode v aktivni; nastała mładsi doba kamennd — neolit.

Tato pro lidstvo duleżita zmena se uskutecńovala asi pred 10 000 lety, kdyż ledovy povlak pokryvajici Evropu a Asii zacal tdt a uvolnil misto pro lesy a pouste. Ko-6ovnicke putovdni lidstva za hleddnim obżivy pomału koncilo. Rybdri a lovci se z velke casti menili v primitivni zemedelce. Rolnici, kteri jiż sidlili na jednom miste, pokud puda zustdvala plodnou, si zacinali stavet trvald obydli; vznikaly vesnice jako ochrana pred pocasim a pred loupeżivymi neprdteli. Objevy celś rady neolitickych sidlisf a vykopdvky z ruznych mist ukazuji postupny vy-voj jednoduchych remesel, zvldste hrnćirstvi, tesarstvi a tkalcovstvi. V sidlistich były sypky, także obyvatele se mohli uchovdvdnim prebytku zajistit pro zimu a nepri-zniv§ roky. Pękli chleb, varili pivo a v pozdnim neolitu tavili a upravovali med' a bronz. Objevili nektere technickś prostredky, z nichż nejvyznamneiśi byl hrncirsky kruh a kola k vozu; stale zdokonalovali też cluny a sva pri-Stresi. Vśechny tyto duleżite novinky vsak vznikly v urci-tych oblastech a mnohdy se vubec nerozśirily do ostatnich uzemi. Tak treba americti Indiani neznali poużitl kol u vozu aż do pronikani belochii. Prece vsak ve srov-nini s paleolitem probihalo v neolitu zdokonalovini tech-niky mnohem rychlejśim tempem.

Mezi sidlisti byl navazovan cily obchod, ktery se rozrostl natolik, że ho mużeme sledovat mezi misty vzdalenymi sta kilometru. Obchodni styky były jeste vice podneCovany objevem zpusobu taveni, nejprve medi a pak bronzu; vedle toho je ov!ivnila też vyroba naradi a zbrani. Obchod pak opet pusobil na dalii utvśreni reci. Slova' primitivnich jazyku vyjadrovala hlavne konkretni veci a jen velmi milo abstraktni pójmy; i mezi nimi vsak uż nalezime jednoduche pocetni terminy a pójmy pro nektere vztahy mezi tvary. Na takovś urovni żilo mnoho australskych, americkych a africkych kmenu aż do doby svych prvnich styku s belochy; nektere kmeny żiji v techto podminkich jeste dnes, także mamę możnost studovat jak jejich zvyky, tak i zpusoby jejich vyjadfo-vini.

2. Nizvy ćisel — cislovky — jsou, jak reki Adam Smith, vyrazem jedne z „nejabstraktnejsich myslenek, kterś je lidski mysi schopna vytvorit“; zacalo se jich take pou-żivat jen pozvolna. V prvych pripadech mely spisę kva-Iitativni neż kvantitativni charakter a rozlisovaly pouze mezi jednim, dvema a vice. Pritom treba u vyrazu „jeden muż“ byl diiraz kladen spisę na vyznam „nejaky, urćity muż“, neż na kvantitativni oznaceni „jeden". Puvodni kvalitativni pocitky ćiselnych pojmu se stile jeite obje-vuji ve specialnich duilnich (podvojnych) tvarech ne-kterych jazyku, kuprikladu v rectine nebo keltstine. Kdyż se pojem cislo rozsiroval, vytvirela se vetsi cisla spojovinim; 3 vznikalo sectenim 2 a 1, 4 sectenim 2 a 2, 5 sectenim 2 a 3. Ukazuje to i priklad terminu użivanych pro cislovky u nekterych australskych kmenu:

9