VZD£LANOSTNl STRUKTURA PRACOVNl SlLY V CR A V EVROP£
JaKo ilustraci użitećnosti srovnśvad pedagogiky pro obłast ekonomi® a solu clślnf politiky je możno uvast n aktora udaje o pracovnlch sitóch a jejich vzddtónL Ekonomicky aktivnl obyvatełstvo v ćeska republice se vyznaćuje urćitymi specifićnostmi v porovnśnf se żernymi Ewopska unie. a to zejmana s pOvodnlmi 15 ćlenskymi stóty. Tyto speciMnosti se tykaj! podflu osob s rOz-nou urovnf dosażenaho vzddtónl (zśkladnlho. stfednfho. vysoko$kołskabo). jak ukazuje pfesnaji tabulka 1 s kategoriami podle Mezinirodn/ normy pro Masifikaa yzMtMrt ISCED (vtz v płfloze).
TAB. 1 Srovnanl dosażene urovnó vzdaiani v ćeske republice a Evropske unii
Cuat* ficu i*«<ł*ry v proc*neech
P«arwi: Var.r*(kov&. J. a W. COOS. Wzkumry
Cł»U. CłilC* « SOCttlnfch
To znamena. że tamaf 80 % pracovn!ch sil v ĆR ma uroveh vy$SJho sekund ar-nlho vzdeianl (podle tradićnl terminologie: sttednl vzdauml). kdeżto v 15 zemlch EU tato urovn6 dosahuje jen 46% pracovntch sil. Na druha strane v tachto zemlch EU mś terci4m( uroveft vzdai4nl (tj. yysokoSkołska a vy«l odboma) 24 % pracovnlch sil. kdeżto v ĆR jen 13 %.
A nynl vznikajl otAzky: Co jo pro irćitou zemi yyhodnśjS/ - Wce yysokośko-l&Ci. nobo vfce prace* n/kó se st/ednfm wzóMrtm? A to vyhodn6j&i nejen pro ekonomiko zeme. ale takś pro jojf cetkovoo vzd6łano$t. kultom/ vyspO-tosf atd. ? A je CR v lepi/ pazia ve srovnźni se zemómi EU t/m. Źe mi velmi makxi propora pracovn/k0 s ne/riźi/ urovn( vzó#&n/ (8 %) oproti zem/m EU (28%)?
To jsou samoz/ejma otazky. jeż nemOże zodpovddat pouze ekonomicka teorie, ale musi byt vyużity i anaJyzy ze srovnavacl pedagogiky. ktera mo-hou vysvd<lovat obsah, kvalitu a vysledky vzdaiavanl ovlivńufłcfho uroveh pracovn(ch sil v danych zemlch.
Je sainozf«jm«;. źc svó historicke kofony a v soiirasnnsti i svou !co-retickou bazi ma mczinjirodnf komparace vzd$lrfvacfch sysiemń za-kotv«*m; v<* v«'dockć oblasii. lj.v<> srovndvacf pedagogice. Prolo se na lilio nblasl \edy zantóffiuc |>ndro|>nćji v n.isl* dnjin kapitule.
25